Obdobně jako jiné mediální pokroky i Internet přinesl řadu nového v oblasti vzdělávání. Primárně přirozeně snadnější a rozmanitější vyhledávání informací – jak k neformálnímu samostudiu/sebevzdělání nebo jako podklad a doplněk ke vzdělávání školnímu, formálnímu. Se strukturalizací a ´vyplňováním´ internetového prostředí však na scénu přišla zásadní změna – metody formální výuky se přesouvají do on-line prostředí, aby doplnily či nahradily prostředí reálné. Řeč je o e-learningu a jeho proměnných.
Co je e-learning
E-learning jako metoda výuky využívající výpočetní techniky a Internetu staví na základním principu informačního toku formálního vzdělávání učitel – znalost – student. Nástroje a akty prostředí (třídy), jakými jsou např. tabule, pero, zvuk, hlášení se zvednutím ruky, zaznamenávání docházky, pak zajišťuje a integruje Learning Management System (LMS) ve formě free nebo open source softwaru. Ten tak vytváří jistou formu kolektivní inteligence. Srovnání charakteru takové kolektivní inteligence s inteligencí, která se kumuluje v ´off-line třídě´ však není jednoznačné, stejně tak jako je možná záměna příčin a důsledků používání e-learningových metod, jak je vysvětleno níže.
Moodle
Jistou odnoží e-learningu je pak b-learning (Blended Learning), který kombinuje výuku off-line a on-line, resp. výukou on-line neopominutelnou měrou doplňuje výuku off-line. Jedním z nejpoužívanějších softwarů umožňujících tvorbu takových on-line výukových systémů je v České republice Moodle (Modular Object-Oriented Dynamic Learning, nebo také sloveso bloumat, jen tak si nad něčím přemýšlet). Autor Martin Dougiamas ho ve verzi 1.0 vytvořil v roce 2002 (prototypy již od roku 2009) a od té doby se počet jeho uživatelů rozrostl z původních malých skupin studentů univerzit na základní a střední škole a další instituce a jednotlivce, jejichž počet se stále zvyšuje. V současné době existují ve 211 zemích světa přes 4.4 miliony registrovaných Moodle kurzů, sdružujících přes 41.1 milionů uživatelů/studentů a 1.1 milionu učitelů. Moodle.org je místem kolektivního inovování a vytváření nejrůznějších modulů tohoto open sourcového softwaru sdružujícím pedagogy-metodiky, vývojáře a uživatele.
Na Univerzitě Karlově byl software Moodle vybrán a zaveden v roce 2003, od kdy byly zaregistrovány stovky kurzů. Vyučující, který si o vytvoření kurzu musí zažádat v Centru výpočetní techniky UK, tak mohou se studenty sdílet studijní materiály v různých formátech, diskutovat na fóru, zadávat jim úkoly, hromadně je oslovit, zjistit jejich zpětnou vazbu na off-line přednášky, evidovat jejich studijní výsledky (a importovat je do jiných systémů)
Kontrolovaná kolektivní inteligence
V otázce do jaké míry e-learningová platforma typu Moodle vytváří kolektivní inteligenci odlišnou od situace v reálné třídě lze vzít v úvahu faktory účinnosti kolektivní inteligence, jak je popsali Tapscott a Williams ve své knize Wikinomics: How Mass Collaboration Changes Everything: využití talentu, vytvoření poptávky a snížení nákladů (koncept popisující původně vliv kolektivní inteligence na obchod, ale aplikovatelný všeobecně). Účastníci Moodle kurzů budou nepochybně profitovat např. z prací uploadovaných ostatními studenty a ušetří tak čas, který by tématu museli věnovat sami včetně vyhledávání zdrojů a třídění informací. Zároveň se v tomto ´uzavřeném´ prostoru kurzu studenti setkají s informacemi/tématy, které by jinak nevyhledávali (např. dobře zpracovaná seminárka může zaujmout studenta s primárně odlišným zaměřením). Všichni účastníci pak díky Moodlu ušetří čas a energii, případně se vyhnou rizikům (např. zmeškání deadlinů) a jejich úsilí o zdárné dokončení kurzu je o to menší. Z tohoto srovnání je tedy patrné, že e-learningové metody vytvářejí kolektivní inteligenci, která neexistuje v tradiční formální výuce.
Na druhou stranu je však nutno uvážit ještě jiné faktory (jejichž advokáty jsou též výše uvedení autoři) bezpodmínečně determinující kolektivní inteligenci: otevřenost, rovnost, sdílení. E-learningové metody přes svoji snahu vytvořit společnou platformu a komunitu představují asymetrický komunikační tok. Pozici nadřazeného učitele, který má např. právě v Moodlu nesrovnatelně větší pravomoci než student (student třeba nemůže upravovat kalendář), reflektuje chování studentů: v diskuzních fórech nejsou tolik otevření jako v běžné komunikaci, nesdílejí informace, které by je v očích učitele mohly poškodit (např. získané výsledky z testu) a nemohou mít ani pocit rovnosti pramenící ze stejných možností vytváření a upravování obsahu. Pocit komunity se tak vytváří jen mezi studenty, nicméně vědomí ´přítomnosti´ učitele znemožňuje výše uvedené aspekty kolektivní inteligence.
Konstruktivismus a produsage
Zajímavá je souvislost mezi sociálním konstruktivismem, pod jehož vlivem se v pedagogice posledních let začaly e-learningové metody prosazovat, a konceptem aktivního tvořícího publika (produsage). Metody konstruktivistického učení jsou založené na praktickém ověřování (learning by doing), užití znalostí v interakci s okolím, hledání souvislostí, vlastní činnosti apod., čemuž přirozeně on-line prostředí napomáhá, resp. to umožňuje. Myšlenka aktivního studenta se v prostředí Moodlu velkou měrou kryje s konceptem aktivního publika, u kterého se již nerozlišuje, jestli tvoří, nebo konzumuje. Limity kolektivní inteligence v e-learningovém prostředí, jak jsou zmíněny výše, však omezují i aspekty produsage v tomto prostředí.
Velká část studentů Univerzity Karlovy se již s Moodle kurzy seznámila, některé z nich jsou bohatě vyplněné interaktivními informacemi, jiné obsahují jen názvy přednášek, do mnohých se studenti ani nezapíší. Fakt, že toto závisí především na učiteli/správci kurzu, napovídá, že tyto on-line platformy nevytváří standardní formu kolektivní inteligence, jak o ní mluvíme např. u nákupních nebo cestovatelských serverech. Nicméně bohaté zpětnovazební a komunikační nástroje, sdílení relevantních a cenných informací a zejména kolektivní identita podpořená jednotným cílem (uspět v kurzu) jsou faktory, které jasně signalizují vytváření kolektivní inteligence, byť v tomto případě ne zcela dokonalé.
Jana Hajzlerová
No comments:
Post a Comment