All Band Boards Are Dating Sites in Disguise

Ze zkušeností moderátorky hudebních fór

Spousta lidí na světě poslouchá hudbu, někteří víc, nekteří míň. Ti, kteří poslechu hudby věnují více času než jiní, často chtějí poznat další fanoušky svých oblíbených interpretů. Nejobvyklejším, ale ne úplně vždy proveditelným (spousta kapel prostě do vašeho ne a ne zavítat a ne každý má čas a peníze za koncerty cestovat) způsobem je jít na koncert a začít se bavit s lidmi kolem sebe. Dalším, v dnešní době mnohem snažším a dostupnějším způsobem je zaregistrovat se diskusním fóru – anglicky forum nebo board - jenž má dnes skoro každé větší či menší hudební jméno na svých webových stránkách. A pokud ne, fanoušci si jej založí sami.

Každé fórum potřebuje zejména uživatele, kteří nejdříve přicházejí za účelem zjistit nejčerstvější a často i neoficiální informace o interpretovi, jenž je zajímá. Někteří samozřejmě informace přinášejí a sdílejí je s ostaními – zde můžeme mluvit o konceptu kolektivní inteligence, kdy vyšší počet osob tvoří obsah diskusních fór. V případě kapel to bývají především data koncertů či vydání nových nahrávek, obrázky (jak vlastní – například z živých vystoupení, tak i cizí, nalezené na internetu), články a rozhovory a podobně. Vznikají tak nová témata – anglicky topics nebo častěji threads – v nichž se diskuse více či méně drží toho, o čem se píše v prvním příspěvku. Obsahově se mohou týkat jak hlavní kapely fóra (tedy alb, písniček, koncertů, spolupráce s jinými kapelami, obrázků, videí a podobně), jiných kapel (předpokládá se, že uživatelé neposlouchají jen jednoho interpreta), uživatelů samotných (ti sdílejí obrázky sebe a své rodiny, přejí si navzájem k narozeninám, stěžují si na práci či školu...) a samozřejmě také věcí nijak nesouvisejících s hudbou (například vtipy, knihy, filmy a jiné zájmy).

Je to právě přispívání, které udržuje každé fórum v chodu. Kdyby na něm přestaly přibývat nové příspěvky, fórum by ztratilo svůj smysl. Uživatelé mohou své příspěvky opravovat a v některých případech i mazat, citovat jiné a tím na ně reagovat. Mohou si také měnit avatary (ikonky vedle svého jména či přezdívky) a podpisy, které se zobrazují pod jejich příspěvky. Každý uživatel může založit nový thread a posunout existenci fóra zase o kousek dál. To vše jsou znaky konceptu produsage. Uživatelé ve svých příspěvcích nemusejí používat jen textu. Kromě již zmíněných obrázků a fotografií mohou sdílet videa či audio nahrávky, pokud jim to technické možnosti dovolí – tak se projevuje transmedialita diskusních fór.

Ale dost techniky. Co je ale na diskusních fórech nejdůležitější, je kontakt osob, které mají přinejmenším jeden společný zájem – interpreta, jehož se celé fórum týká. Vznikají tak nová přátelství mezi lidmi, kteří by se jinak nikdy nepotkali a kteří žijí stovky kilometrů od sebe. Na všechn fórech, které navštěvuji, není nijak výjimečnou záležitostí, že se uživatelé mezi sebou navštěvují, hromadně spolu chodí na koncerty (a pokud jde o interpreta, který je dal dohromady, je docela běžné, že se lidé z mnoha míst po celém světě sejdou na jednom koncertě – sama jsem snedávno vrátila z hromadného výletu do dánské Kodaně). Na fórech také velmi často vznikají nové vztahy a už dávno se ustálila fráze „All band boards are dating sites in disguise.“ („Všechna fóra kapel jsou seznamky v převlečení.“). Není žádnou zvláštností, když dva lidé, kteří se potkali na fóru, uzavřou manželský svazek. Já osobně znám přinejmnším tři manželské páry a nespočet zatím „jen“ párů. Někteří mají to štěstí, že žijí ve stejném městě nebo alespoň ve stejné zemi, ale vím i o takových, z nichž jeden žije v Evropě a druhý na Novém Zélandu. A jsou spolu již pět let.

Někteří uživatelé, zejména pravidelní přispěvatelé, berou to „své“ fórum jako komunitu, kde se skoro všichni navzájem znají, navštěvují a tráví spolu čas. A pokud spolu nemohou být fyzicky, píší si emaily, přátelí se na facebooku, last.fm a jiných sociálních sítích. Mnozí si také posílají dárky k narozeninám a v podstatě dělají všechno, co je běžné mezi lidmi, kteří se potkali mimo internet. Kvůli jakémusi pocitu komunity bývá pro nové uživatele občas docela těžké zapadnout mezi ty, kteří fórum navštěvují již delší dobu. Pokud to ale nevzdají a neopustí fórum po několika příspěvcích, je zde velká šance, že si mezi ostatními fanoušky najdou mnoho nových přátel. Musím přiznat, že mít přátelé po celé Evropě i mimo ni může být ve výsledku poněkud složitá a drahá záležitost, zejména pokud se s těmi lidmi opravdu chcete vídat. Jedna charterová letecká společnost, se kterou ráda a velmi často létám, nedávno zrušila linku mezi Prahou a Paříží a tím v podstatě znemožnila mně, chudé studentce, vídat jednu z mých nejlepších kamarádek, která žije právě v Paříži. Další nepříjemnost, která může nastat, je rozchod. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pokud se dáte dohromady s někým z fóra a ono to jaksi nevyjde, a vy navíc máte to štěstí (nebo smůlu, záleží, jestli je sklenice poloplná nebo poloprázdná), že jste také administrátorem nebo moderátorem, bývá poměrně těžké odolat nutkání dát dané osobě ban (tedy jim znemožnitpřístup do fóra) jen proto, že nemůžete vystát její nebo jeho příspěvky. Stejné situace ale nastávají i v životě mimo internet. Život na hudebním fóru se vlastně od toho reálného tolik neliší.

Petra Němečková
(moderátorka fóra Blood Red Shoes, uživatelka fór Mew a Trail of Dead)