Saturday, April 11, 2015

Digitální revoluce na českých hřbitovech

Nová doba si žádá inovace a moderní technologie se dostávají už i k zemřelým. Hřbitovy už nejsou pouze posledním místem odpočinku, kam se přijdete poklonit nebo zavzpomínat na své milované. Nyní se můžete u náhrobku poučit či prohlédnout si „digitální profil” zesnulého. Patří technologie vůbec patří na hřbitovy?
Interaktivita je jedním z největších hitů současnosti. S chytrými mobily a tablety už reaguje kde co. Nyní dokonce i hroby nebožtíků. Projekt postavený na lidské smrtelnosti chce představit předky způsobem, jakým autor vzpomínkového profilu chce. Pomocí digitálního náhrobku si budou moci návštěvníci hřbitovů barvitěji a detailněji zpřítomnit nejen své příbuzné a přátelé, ale především známé osobnosti.

Představujete si pod pojem digitální náhrobek nějakou tabuli, kde se promítají informace a fotky ze života nebožtíka? Jste na omylu, celé to funguje jednodušeji. Stačí na internetu vytvořit vzpomínkový profil, do kterého mohou vkládat členové rodiny, kolegové nebo třeba kamarádi texty, fotografie či videa, která připomínají zemřelého, a objednat si destičku s QR kódem. Z důstojné  kamenné destičky o rozměrech 8 x 8 cm pak během procházky odstranít ze zadní strany ochrannou fólii a nalepít kamkoli na náhrobek. Pak už stačí pouze „namířit“ svůj smartphone a na mobilu se objeví speciální webové stránky, kde lze najít informace o zesnulém. 

A co vlastně představuje samotný QR kód, který by se zobrazil na náhrobku? Je to černobílý čtverec v ploše, ve kterém je zakódovaná nějaká informace - třeba internetová stránka, video, kontakt nebo jen prostá zpráva. QR kód je dokonalejším potomkem známého čárového kódu a přečíst ho dokáže lepší mobilní telefon. 

Inspirace ze zahraničí
Zhotovení kamenné desky s QR kódem napojené na životopisný profil zesnulého nabízí v České republice společnost se jménem Život po životě. Pionýrem digitalizace se mezi nebožtíky stal symbolicky otec české žurnalistiky, Karel Havlíček Borovský, jehož digitální hrob byl odhalen 11. března 2015 na Olšanském hřbitově v Praze. 

Není to ovšem zadarmo, za digitální náhrobek je potřeba zaplatit. Zdarma získáte jen verzi, která rozhodně není dostačující, protože do ní nemůžete přidat skoro nic. Varianta s QR náhrobkem vyjde na rok něco málo přes 1000 Kč. Pokud se pozůstalý rozhodne pro nejdražší verzi, biografie by měla na stránkách zůstat až navěky. 
Ačkoli se pro někoho digitální náhrobek zdá šíleností, na některých hřbitovech v zahraničí je to již skutečností. První odkaz na virtuální životopis se objevil na jednom švédském hřbitově už v roce 1999. S připevněním pixelové mozaiky na hrob pak přišli v roce 2008njako první Japonci, kteří před dvaceti lety QR kód vynalezli.



Pro a proti
Projektem lze vzbudit debatu, jestli digitální technologie patří na hřbitov. Někomu to přijde naučné a zajímavé, jinému netradiční a až nedůstojné. Kritici digitálních náhrobků namítají, že QR kódy nabourávají představu starého a klidného hřbitova, kam lidé chodí právě proto, že tam leží dotyčný zemřelý. Dokument, který díky digitálnímu náhrobku lze vytvořit, si klidně pozůstalý mohou prohlédnout doma. S ironií lze říct, že není nic pietnějšího, než chodit po hřbitově s mobilem v ruce, hledat náhrobky a přitom také míjet pozůstalé se zapnutými obrazovkami.
Placené zprostředkování českou firmou lze také obejít. Lidé mírně zběhlí v informačních technologiích dokážou vyrobit stránku z WordPress šablony a vygenerovat z ní QR kód. Leckdo dokáže i výrobu štítku. Hackeři by se také mohli nabourat na profil pozůstalého a napsat například o známé osobě hanlivé informace. Projekt má také i konkurenci. Podobnou alternativou, na níž mohou lidé zanechat virtuální otisk svého reálného života, je Facebook. Ten nedávno zavedl možnost určit správce svého profilu po vlastní smrti. Vzhledem k tomu, že na Facebooku už je většina internetových uživatelů, je případné odkazování na vzpomínkový facebookový profil tím nejjednodušším řešením. Navíc je zdarma.

Projekt samozřejmě předpokládá, že všichni návštěvníci hřbitova mají chytrý telefon, což rozhodně není pravda. Dále existuje také bezpočet dalších možností, jak lze najít informace o osobě, stačí například zadat jméno osoby do googlu. Lze také spekulovat, zda vzhledem k technologickému vývoji bude za dvacet let někdo používat QR čtečky. 

Aby nebyla vytýkána pouze negativa, QR jsou vynálezem, pomocí kterého lze například jednodušeji nakupovat či se v rychlosti dostat na požadovanou webovou stránku. Tento nápad se zdá být přínosný například u vojenských hrobů nebo náhrobků známých osobností, kdy si cizinci budou moci v okamžiku vyhledat, čím je daná osoba významná.

Každopádně věřím, že moderní generace má potřebu po sobě zanechat svůj odkaz ostatním a nebýt zapomenut. Nová doba si žádá novinky a lze jen čekat, kdy místo vložení květiny na hrobě budeme moci pouze kliknout na „like”.


Zdroje:
KRČMÁŘ, Michal. Tomáš Studeník: Život po životě nám mám... 28. 3. 2015[ cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://objevit.cz/tomas-studenik-zivot-po-zivote-nam-ma-pomoci-si-pripomenout-zivotni-pribeh-kazdeho-naseho-blizkeho-skrze-texty-fotky-ci-videa-t126747

STANČÍK, Martin. Na Facebooku lze konečně stanovit "dědice" účtu v případě smrti. 13. 2. 2015 [ cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://computerworld.cz/internet-a-komunikace/na-facebooku-lze-konecne-stanovit-dedice-uctu-v-pripade-smrti-51784

ŠKVAŘIL, Dan a Petr MICHL. QR kód na hrob jako nová příležitost k podníkání. 16. 3. 2015 [ cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/qr-kod-na-hrob-jako-nova-prilezitost-k-podnikani__s288x11201.html

http://www.monuments.com/living-headstones

http://www.zivotpozivote.cz

No comments:

Post a Comment