Otevřená data úřadů přinesou novou dimenzi vládnutí

Stát produkuje obrovské množství dat. Na náklady svých obyvatel vytváří obsáhlé přehledy rozpočtů na všech úrovních, informací o veřejných zakázkách, mapy infrastruktury, statistiky kriminality, sociální struktury obyvatelstva, a mnohé další. I přes masivní rozvoj internetu a společenské změny s ním spojené se však státní správa nebyla schopna naučit se svými daty disponovat v novém prostředí – na rozdíl od mnohých soukromých i neziskových společností, které k maximální efektivitě nutí konkurenční prostředí.

Stát měl dosud na informace monopol. Mnohé z nich si ponechal pro sebe, mnohé skončily ve výročních zprávách úřadů, či jen v počítačích úředníků. A přestože už dnes existuje také řada informací, které se zveřejňují (některé smlouvy o státních zakázkách, statistické přehledy, rozklikávací rozpočty, firemní rejstříky a další), potíž těchto dat často spočívá v tom, že se zveřejňují jen „pro lidi“ – v lepším případě přímo na internetových stránkách, v horším jako obrázek v naskenovaných dokumentech v PDF.

Využití otevřených dat: aplikace třetích stran

Přitom technicky není téměř žádným problémem zveřejnění těchto dat v předem definovaném, strojově čitelném formátu. V takovém formátu, který bude možné použít dále. V elektronické podobě drtivá většina dat už je, zbývá jen dodat strukturu. Pokud totiž veřejná správa (vláda, ministerstvo, kraj, město, každý jednotlivý úřad…) zveřejní svá data na internetu v otevřené podobě, tak, aby s nimi mohla volně pracovat veřejnost, přinese to dosud netušené možnosti ve vztahu občan – stát a v kontrole veřejných institucí.

„Otevření“ dat přinese využití v mnoha rozličných podobách, z nichž většinu není možné dopředu odhadovat – záleží totiž na momentálních potřebách občanů. Na základě poptávky veřejnosti vznikne celá řada aplikací, které s daty pracují. Aplikace vytvoří odborná veřejnost nebo soukromý sektor, a když budou pro veřejnost zajímavé, dojde k jejich širokému rozšíření. S užitečnými aplikacemi se veřejnost naučí pracovat stejně, jako dnes používá aplikace soukromé sféry, například internetové bankovnictví nebo aukční portály. Občané budou skutečně moci používat svými prostředky zaplacená data. A mnohem účinněji kontrolovat státní správu.

Brilantně myšlenku otevřených dat vystihl předseda britské konzervativní strany David Cameron na konferenci TED v Londýně ve svém projevu Nový věk vládnutí:

Příklady ze světa přibývají

David Cameron přednesl výše uvedený projev v únoru 2010, tedy tři měsíce předtím, než se stal premiérem Velké Británie. Ne náhodou je dnes tato země průkopníkem aplikací postavených na otevřených datech, a vzorem pro další evropské země. Občané Velké Británie tak mohou využívat (namátkou) aplikace jako UKCrimeStats pracující s daty o kriminalitě, uk.roadworks s databází oprav silnic či průvodce po domácí zdravotní péčí CareHomeMap.

Takových aplikací mohou být tisíce pro mnoho různých účelů. Tyto aplikace přitom nevytvářela britská vláda ani žádná veřejná instituce. Vytvořila je veřejnost na základě dat, které otevřel stát.

Jako první se otevřenými daty začala zabývat vláda USA v roce 2009, a následovaly ji státy, města i instituce všude na světě. V roce 2010 se připojila zmíněná Velká Británie, Keňa či Světová banka. Z nejbližšího okolí ČR jsou inspirativní příklady z Německa či Rakouska (kde v průběhu roku 2011 vznikly kromě vládního katalogu dat i katalogy Vídně a Lince a pracuje se na dalších městech), podobným směrem se vydalo v letošním roce i sousední Slovensko.

Otevřená data v českém prostředí 
Pokud jde o Českou republiku, v oblasti otevřených dat za okolními státy sice zaostává, ale za posledních několik měsíců učinila důležité kroky. Systematicky se problematice věnuje iniciativa MFF UK a VŠE OpenData.cz (zprovoznila například národní katalog dat, byť zatím neoficiální) a otevření dat podporuje Nadace Open Society Fund Praha. Podrobněji se otevřeným datům v ČR se věnuje nedávno představená studie Otevřená data ve státní správě: nová éra rozhodování.

Už v tuto chvíli je k dispozici několik online aplikací, vytvořených na základě otevřených dat – či lépe řečeno na základě pracně zpracovaných „neotevřených“ dat. Pro stát jsou přitom zdarma, a po „otevření“ dat veřejnosti lze očekávat jejich prudký nárůst. Zde jsou příklady:

• NášStát.cz – Jakub Mráček – přehled aplikací, založených na otevřených datech
• BudováníStátu.cz – Michal Škop – grafické přehledy o hospodaření státu a utrácení veřejných prostředků státního rozpočtu, rozklikávací rozpočet ČR
• VášMajetek.cz – Jiří Skuhrovec – dražby, aukce a prodej majetku státu, krajů, měst a obcí a exekučně zabaveného majetku na jednom místě
• MapaZakázek.cz – Pavel Nohejl – databáze veřejných zakázek, propojená s obchodním rejstříkem a mapovými podklady. 40 tisíc veřejných zakázek v databázi, 13.500 dodavatelů, 5.000 zadavatelů, mezi nimiž je možné vyhledávat podle rozličných kritérií, zadavatele, dodavatele, ceny zakázek atd.

Za politickou reprezentaci o otevření dat usiluje v některých konkrétních normách svojí aktivitou poslanec Jan Farský, a na úrovni Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí vznikl akční plán k iniciativě Open Government Partnership (OGP), což je mezinárodní iniciativa více než 40 zemí podporující otevřenost, transparentnost a boj proti korupci. Vládou byl schválený 4. dubna 2012 a jeho součástí jsou kapitoly týkající se otevřených dat. K otevření nejdůležitějších datových zdrojů má dojít do konce roku 2012.