Pokus o transmediální vyprávění v podání TV Nova

Jsem pouze okrajovým divákem TV Nova, a dvojnásob to platí o zpravodajství této televize. Nicméně realita je taková, že atraktivita mnou preferovaných zpráv na České televizi výrazně klesá, když přijde čas na Branky body vteřiny. V tu chvíli buď televizi vypínám, nebo přepnu na Novu. Čas od času je to pro studenta Mediálních studií vhodné, ať už pro srovnání, jaká témata ‚gatekeepři‘ jednotlivých stanic pustili do vysílání, nebo pro vyhodnocení toho, co jako divák (ne)očekávám od televizní zpravodajské relace.

Ať už jsou motivy diváka Televizních novin jakékoliv, jen málokdo si dle mého mohl nevšimnout čím dál častějších odkazů na portál Tn.cz. Tyto odkazy mají na diváka fungovat jako lákadlo – „Chcete se o této zprávě dozvědět více? Navštivte Tn.cz!“. Tento formát upozornění na Tn.cz bych ještě chápala a byla ochotna tolerovat, v případě, že divák bez možnosti internetovou stránku navštívit není ochuzen o základní data vztahující se ke zpravodajské události. Co mi ovšem připadá již za hranicí, jsou upoutávky ve stylu „Pokud Vás zajímá, jak příběh dopadl, podívejte se na Tn.cz.“, nemluvě o zprávách, které moderátoři pouze uvedou a diváka odkážou na vyhledání zprávy na webu. Dovedete si představit, že by v tištěném deníku byl pouze titulek zprávy a pak návod, kde si dohledat zbylou část? Já ne, i když bůhví, jako mediální prorok jsem se zatím neprojevila příliš prozíravě (ne, nečekala jsem, že o všelijakých facebookových skupinách budou referovat celostátní média jakožto o dokladu společenského dění...).

Jak prohloubit digitální propast snadno a rychle

Sice tuším, kam TV Nova s těmito přesahy na Tn.cz směřuje (pravděpodobně další výnosy z inzerce na webu a více angažovaný divák), nicméně nemohu se ubránit dojmu, že Nova tímto krokem prohlubuje digitální propast a výrazně znevýhodňuje ty, kteří k internetu přístup doposud nemají, nebo ho sice mají, ale nejsou uživatelsky natolik zdatní, aby si našli, co je potřeba.

Proč (ne)jít na Tn.cz

Další otázkou, kterou si kladu pokaždé, kdy mě moderátorská dvojice na Nově nabádá k návštěvě Tn.cz je, proč bych to měla udělat, respektive, opravdu za to hledaný obsah stojí?

Než budu moci pokračovat dál, je třeba trochu odbočit k trendu zvanému „Transmedia Storytelling“. Podle významného mediálního teoretika, Henryho Jenkinse, se jedná o proces, během kterého jsou části příběhu systematicky šířeny napříč rozličnými kanály.

Chce-li příjemce získat komplexní informace, musí si kousky informací skládat podobě jako dílky puzzle. Jak Jenkins píše, obvykle se transmediální vyprávění týká fiktivních světů, nicméně ve zpravodajství TV Nova vnímám zřetelnou snahu o propojení dvou různých mediálních kanálů s cílem získat ucelenou a detailní informaci, což odpovídá vybraným principům transmediálního vyprávění.

Jedním ze základních předpokladů k tomu, aby se příjemce zprávy rozhodl podstoupit martyrium skládání informačních puzzlí je, že ho výsledný obrázek skutečně zajímá a má pro něho vysokou přidanou hodnotu (toho je samozřejmě snazší dosáhnout u fiktivního světa, jehož je divák skutečným a procítěným fanouškem). A jsme zpátky u Tn.cz – opravdu na tomto webu najdu takovou přidanou hodnotu, která by mi stála za vynaložené úsilí? Není snazší se spokojit s dílčími informacemi?

Toto mohu objektivně těžko posoudit, jak jsme již předeslala v úvodu, nejsem divákem TV Nova, tím pádem nejsem cílovou skupinou, které je sdělení určeno. Zároveň se mi nepodařilo najít žádná vypovídající data, ze kterých bych zjistila, kolik diváků sledujících Televizní noviny skutečně na základě výzvy usedlo k internetu a danou zprávu si na Tn.cz našlo. Nicméně z dostupných dat o sledovanosti Televizních novin a návštěvnosti serveru Tn.cz je možné soudit, že se bude jednat spíše o menšinu (portál NetMonitor.cz odhaduje průměrný denní počet reálných uživatelů serveru Tn.cz za únor 2010 na 68 266 ; Televizní noviny jsou dlouhodobě hodnoceny jako nejsledovanější televizní pořad ČR).

Fiktivní svět v růžové zahradě

Princip transmediálního vyprávění se snaží TV Nova naplňovat také u svých původních seriálů, jako je Ordinace v růžové zahradě či Pojišťovna štěstí. Diváci jsou podobně jako u zpravodajství vybízeni k návštěvě webu, kde si mohou přehrát poslední epizodu seriálu, dozvědět se, jaká témata se budou řešit v následujícím díle a navíc si ještě přečíst doplňkové zajímavosti jak o hercích seriálu, tak i o postavách, které na televizní obrazovce ztvárňují (mimochodem, doporučuji, stojí to za to...). V tomto případě se mi zdá transmedia storytelling narozdíl od „nováckého“ zpravodajství na místě, seriál je přesně ten fiktivní svět, o kterém Jenkins mluví, když píše, že transmediální vyprávění je vhodné k navázání hlubšího vztahu mezi divákem a postavou/dějem.

I nedivák Ordinace jako já získá po návštěvě webu ordinace.nova.cz dojem, že se vážně jedná o vlastní svět, můžete zde hlasovat o tom, zda oceňujete návrat jedné z hrdinek (v době mé návštěvy webu, 25. dubna, hlasovalo již 2 527 lidí!), podebatovat s ostatními o kvalitě posledního dílu či zneklidnět u titulku „Šambera je v úzkých“.

Novácké produsage

Vedle snahy o transmedia storytelling se TV Nova prostřednictvím televize i webu také snaží o naplnění principu produsage, kdy původně pasivně vnímaný divák je dnes příjemcem i producentem zpráv. Daří se jí to dle mého úspěšněji, než u transmediálního vyprávění. U TV Nova lze produsage vypozorovat ve výzvách divákům k participaci na podobě zpravodajství (http://tn.nova.cz/vase-zpravy/) i na zmiňovaných webech seriálů TV Nova – z velké části jsou stránky založeny na produkci samotných uživatelů (diskusní fóra, poradna, online rozhovor apod.)

Třeba to vyjde

Svoji spíše skeptickou úvahu o pokusu TV Nova o transmediální vyprávění bych zakončila Jenkinsovým citátem:

„…not every work should become transmedia, but we may not yet know enough to prejudge which works can be meaningfully enhance through such an approach.“

Třeba to Nově a Tn.cz vyjde.