Sunday, April 25, 2010

Univerzální poradna Aardvark jako model kolektivní inteligence

Na síti pobíhá hrabáč. Kapský. Běhá zde sice od roku 2008, ale až nyní se dostal do širšího povědomí. Koupila si ho totiž společnost Google. Co je vlastně tento hrabáč zač, jaká je jeho role na internetu a jak tato role souvisí s tematikou kolektivní inteligence? Na tyto a mnohé jiné otázky odpovídá právě tento článek. Pro začátek však přestaňme označovat hrabáče hrabáčem a nazývejme ho oficiálním názvem, pod kterým ho znáte mnohem pravděpodobněji. Aardvark.

Tento internetový vyhledávač byl poprvé představen v roce 2008, nicméně na veřejnost jej jeho zakladatelé z amerického San Francisca uvedli až v březnu 2009. Vyhledávač se okamžitě rozšířil mezi internetové uživatele a právě jeho obrovský úspěch, jejž Aardvark v posledním roce zaznamenal, vedl k akvizici Googlu. Vládce světového internetu za tento start-up podle serveru TechCrunch zaplatil přibližně 50 miliónů dolarů. Ptáte se, za co Google zaplatil takovou částku?

Systém Aardvark pracuje na principu položení jakéhokoli dotazu, maximálně konkrétního či nanejvýš zobecňujícího. Během několika sekund či minut je tak možné nalézt odpověď na otázku, zda Nokia 6300 podporuje Google maps, či jaké výhody má přítomnost na mikroblogovací síti Twitter. Dotazu je v té chvíli automaticky přidělen štítek (tag). Štítek často tvoří geografické označení, což vede k řadě dotazů na dobrou místní indickou restauraci nebo na velikost vodních ploch v zemi. Přidělený štítek lze měnit, což je ve většině případů bohužel stále téměř nutností, neboť systém umožňuje označení pouze jedním štítkem, ne více. V této chvíli Aardvark prohledává tagy všech uživatelů, případně jejich přátel, které odpovídají tomu vašemu, a ty ideální kontaktuje se žádostí o odpověď mailem, IM aplikací či jinou cestou. Na vás pak je, abyste si z těchto odpovědí vybrali tu nejpřesvědčivější, nejpravděpodobnější, nejlepší, poděkovali stručným „Thanks“ či konverzaci rozvedli dále.


Buďme přece kolektivní

Jak parafrázuje slova spoluzakladatel Aardvark Maxe Ventilly z října 2009 portál Ibiz.cz, kouzlo aplikace spočívá ve skutečnosti, že každý máme desítky tisíc přátel svých přátel, spolužáky, spolupracovníky a osoby, jejichž názoru přikládáme určitou váhu. „Tito lidé sice nemají potřebu nebo zájem se s námi spojit, ale mají na internetu svůj profil a jsou v průběhu dne online. Aardvark se s nimi může spojit a zeptat se jich,“ prohlásil v říjnu 2009 na konferenci Web 2.0 Max Ventilla. Z výše popsaného je tedy patrné, že Aardvark je typickým představitelem současného vývojového směru, jenž nese označení kolektivní inteligence. Jak uvádí přední teoretik této oblasti Pierre Lévy, čím více jsme schopni vytvářet inteligentní komunity, které jsou schopny iniciativy, představivosti a rychlé reakce, tím více jsme schopni zajistit náš úspěch v současném vysoce konkurenčním prostředí. Princip výměny znalostí a zkušeností uživatelů sítě Aardvark v řádu několika minut rovněž zcela zapadá do Lévyho konstruktu tzv. prostoru znalostí (knowledge space), který Lévy definuje nezbytnými třemi aspekty: zvyšující se úrovní lidských znalostí, počtem lidí, kteří mohou být zapojeni do učení a vytváření nových znalostí, a především novými prostředky sdílení.


Hypermozková kůra odborníků i laiků

Aardvark lze označit jako vyhledávač v kolektivním vědění právě připojených účastníků, tedy jakousi hypermozkovou kůru (hypercortex), o níž se zmiňují například práce Pierra Lévy, Marko A. Rodrigueze a jiné. Rodriguezova práce The Hyper-Cortex of Human Collective-Intelligence Systems rozšiřuje původní model mozkové kůry o sociálně vložený model hypermozkové kůry, který se přenesl z individua ke kolektivu. Rodriguez chápe hypermozkovou kůru takto: „Vrstvy hypermozkové kůry představují informace, které není jednotlivé individuum schopno plně pojmout. Tyto vrstvy jsou vytvořeny sdruženými interakcemi mnoha individuí v průběhu času.“

Neměli bychom opomenout, že projekt Aardvark symbolizuje zároveň princip produsage tak, jak jej definuje Axel Bruns, prosuming Alvina Tofflera či tzv. podjemce, což je český ekvivalent Jana Jiráka. Ve všech případech však hovoříme o tom samém. I když se nejedná o klasický model, kdy uživatel je zároveň tvůrcem i konzumentem obsahu, jehož nejžárnější příklad představuje projekt Wikipedie, i v případě Aardvark je tato dvojjedinost evidentní. Charakteristická je především vlastnost, o níž hovoří právě zmíněný Axel Bruns: „Měli bychom mít zároveň na paměti, že hranice mezi amatérskou a profesionální prací je stále méně rozlišitelná.“ V případě Aardvork si tak nikdy nemůžete být jisti, zda odpověď na vaši otázku, pochází od skutečného odborníka na danou problematiku, či od laického nadšence, jenž znalost pouze předstírá.


Do Alp s Aardvark nejezděte

Právě nejistota, zda je zdroj odpovědi skutečně relevantní, je do velké míry překážkou k tomu, aby byla aplikaci Aardvark přiznána větší důvěryhodnost. Do jisté míry nejsou ani odpovědi vždy dostačující. Například autor tohoto textu vznesl obecný dotaz, které lyžařské středisko ve Francii je nejlepší. Dostalo se mu tří odpovědí, z čehož první dorazila do dvou minut, druhá do čtvrt hodiny a poslední po pěti hodinách. Nedozvěděl se z nich však prakticky nic, co by mu v rozhodování mohlo pomoci. První odpovídající se omezil na výkřik, že na lyže lze jet do Meribel či Courchevel, druhý odpověděl zcela na jinou otázku, a to která střediska jsou populární: Avoriaz, La Plagne, Tignes, Meribel, Val Thorens, Les Deux Alpes, Val d'Isère, a tak oním pomyslným jednookým mezi slepými byl poslední uživatel, jenž doporučil Les trois vallées a opět Courchevel/Meribel, přičemž připojil alespoň jejich charakteristiku jako velice módních a luxusních středisek.

Zda se projekt Aardvark stane univerzální poradnou, která bude znát odpověď na všechny otázky, ukáže až čas. Bezpochyby mu pomůže silný partner v zádech v podobě společnosti Google a synergický efekt vytvořený s jinými Google aplikacemi. Na druhou stranu absence autority, jež by odpovídala za kompetentnost odpovídajících, bude Aardvark vždy vlastní. Na tom jsou však myšlenky kolektivní inteligence a produsage do jisté míry založeny. Na prolínání sféry odborníků a laiků. Když už nic jiného, je tak alespoň dobré vědět, že Google má nového mazlíčka. Hrabáče kapského.

1 comment:

  1. Jsem rád, že o tom někdo napsal. Dobrá práce!

    ReplyDelete