Na tuto a další otázky se pokusili odpovědět autoři Jürgen Gerhards a Mike S. Schäfer ve své studii Is the internet a better public sphere? Comparing old a new media in the USA and Germany. Studie je reakcí na naděje upínající se k internetu jako spasiteli veřejné sféry. S jeho rozvojem se totiž množí kritická srovnání nových a starých médií, ve kterých jsou ta stará prezentována jako neschopná vytvořit široce přístupný prostor pro diskusi občanské společnosti a přispívat tak k demokratické komunikaci.
Studie na tyto předpoklady reaguje srovnávací analýzou veřejného prostoru v tištěných médiích a komunikace zprostředkované internetovými vyhledávači v USA a Německu. Při posuzování, zda internet umožňuje lepší přístup a vliv na veřejnosti menšinovým skupinám a jejich argumentům, čerpá z Habermasova participativního modelu veřejné sféry. Autoři pomocí obsahové analýzy sledovali kteří aktéři, hodnocení, argumenty a rámce byly užity ve vybraném období v tištěných médiích a internetové komunikaci. Na základě výsledků pak dochází k závěrům, že internet není lepším komunikačním prostorem ve srovnání s tištěnými médii. V obou médiích prostor ovládají stejní aktéři, podobná hodnocení, argumenty a dochází k podobnému rámcování. Navíc se internetová komunikace zdá být ještě více jednostranná než tištěná média ve smyslu struktury účastníků a hodnocení problému.
Dále upozorňují na příčiny těchto výsledků, které tkví ve vyhledávacích mechanismech internetových vyhledávačů, které komunikaci organizují. Ty dávají více prostoru institucionalizovaným aktérů a ve výsledku mohou veřejnou debatu spíše tišit. Proti tomu staví stará média, která jsou alespoň částečně vedena žurnalistickými normami.
Za mě osobně je internet největší vynález za posledních sto let a to i navzdory všem ostatním. Nekonečná studnice vědomostí, vedle které vypadá Alexandrijská knihovna jako dětský pokojíček. To se mi líbí, že když hledám servis šroubových kompresorů, tak to najdu úplně stejně jako jakoukoliv jinou sebeskrytější informaci. :)
ReplyDelete