Ve své práci mapuji způsoby užití transmediálního vyprávění a kolektivní inteligence u vybraných amerických seriálů Simpsonovi, M*A*S*H, Dallas a Přátelé. Každý z nich byl či je v něčem přelomový. Snažila jsem se vybrat taková díla, jež jsou navzájem odlišná obsahem, formou prezentace, obdobím vzniku a prezentace, zároveň jejich účelem. K těmto kritériím výběru jsem přidala ještě celosvětově vysokou (rekordní) sledovanost. Volba zrovna těchto čtyř titulů se tak objasnila. Sledovala jsem u nich okolnosti vzniku, vývoj a početnost fanoušků a jejich počínání.
Zajímalo mě, jsou-li u těchto seriálů techniky kontaktu s publikem užity stejně, přestože se od sebe tato čtyři díla v mnoha ohledech výrazně liší.
No comments:
Post a Comment