Prostřednictvím reality show Farmář hledá ženu bych se chtěla zaměřit na příklady konvergence mediálních obsahů a také bych se chtěla věnovat problematice diskusních komunit („komunity vědomosti“) tak, jak o nich píše Henry Jenkins. Nejprve nastíním, jak samotná show probíhá.
Reality show Farmář hledá ženu vznikla ve společnosti Fremantle Media a poprvé se vysílala v roce 2001 ve Velké Británii. Tato reality show byla vysílána v desítkách zemí – v Evropě, Americe i Austrálii. V České republice byla uvedena na obrazovky v roce 2010 televizí Prima, v současnosti je vysílána její druhá řada. Cílem reality show Farmář hledá ženu je seznámit nezadané farmáře s jejich obdivovatelkami, ze kterých si mají v ideálním případě vybrat životní partnerku. Každý z farmářů natočí medailonek, ve kterém se představí a sdělí své představy o partnerce. Na základě těchto medailonků potom ženy, které některý z farmářů zaujme, napíší vybranému farmářovi dopis. K dopisu přiloží i svou fotografii.
V další etapě si farmáři vybírají z došlých dopisů, hodnotí jejich obsah a (především) fotografie adeptek na „farmářovu ženu“. Každý z farmářů si vybere maximálně deset žen, se kterými se později osobně setká. V dalším kole si farmáři na základě osobního rozhovoru vybírají maximálně čtyři ženy, které mají možnost lépe poznat a nakonec si vyberou tři ženy, které pozvou k sobě na farmu. Z těchto žen si opět postupně vybírají, až mají na konci pořadu jednu „vyvolenou farmářku“. Potom je na vzájemné dohodě, jak a jestli vůbec bude jejich vztah pokračovat.
Při pobytu na farmách ukazují farmáři ženám svůj každodenní život a práci, seznamují je se svým okolím, popřípadě se svou rodinou. Potenciální farmářky se snaží přesvědčit farmáře, že jsou ty nejlepší, bojují se svými sokyněmi a zároveň se snaží poznat, jestli vůbec stojí za to o farmáře bojovat.
Druhá řada reality show Farmář hledá ženu je vysílána jednou týdně na televizním kanále Prima Family. Hned druhý den po odvysílání je možné nový díl shlédnout v archivu televize Prima Family www.play.iprima.cz ale i na jiných serverech, například na www.serial-online.cz nebo na www.farmar-hleda-zenu-prima.cz. Internetové zpravodajství – především to bulvární – je plné novinek týkajících se této reality show. Zajímavé je, že se jedná především o zprávy ze skutečného života aktérů této reality show – informace o událostech, které se odehrály přímo při natáčení, nejsou zdaleka tak frekventované.
Show Farmář hledá ženu zviditelnily v internetovém zpravodajství především dvě osoby – jeden farmář a jedna adeptka na farmářovu ženu. Tato soutěžící totiž při vysílání druhé řady zemřela, spáchala sebevraždu. Tuto událost reflektovala řada bulvárních deníků, na internetu například www.blesk.cz, www.ahaonline.cz, nebo www.super.cz. Rozruch vyvolal jeden z farmářů, který se oženil při vysílání druhé řady. Oženil se ale s ženou, která neměla s reality show nic společného, a která údajně byla jeho přítelkyní už při natáčení pořadu. Svatbu tohoto farmáře zaznamenaly také výše uvedené deníky: www.blesk.cz, www.ahaonline.cz nebo www.bleskove.centrum.cz.
Už na tomto krátkém výčtu vidíme, že různé bulvární deníky píší o identických tématech – liší se pouze doprovodné fotografie. Podle Henryho Jenkinse je možné konvergenci popsat jako tok (stejných) mediálních obsahů přes různé mediální platformy. Na příkladu reality show Farmář hledá ženu vidíme, že mediální obsah vysílaný v televizi se ve velmi krátké době dostane na internet, kde je ho možné shlédnout na několika serverech. Zároveň se informace týkající se tohoto pořadu objevují v různých internetových denících, jejichž obsah je v podstatě totožný.
Dalším tématem, kterému bych se chtěla věnovat, je poměrně velký počet diskusních fór, jejichž tématem je právě tento pořad. Zde se nabízí pojem Pierra Lévyho „kolektivní inteligence“. Podle Lévyho se konzumace mediálních obsahů stala kolektivním procesem – existuje velmi mnoho informací, které jedinec nemůže vstřebat. Nikdo neví všechno, ale každý ví něco. Myslím, že s pojmem kolektivní inteligence souvisí i pojem Henryho Jenkinse „komunita vědomosti“. Jenkins pomocí tohoto pojmu popisuje chování diskusních komunit, které společně dávají dohromady různé informace o pořadu - o tom, co se v pořadu odehrálo, o jeho protagonistech i o tom, co je „nahrané“ – předem připravené realizačním týmem. Všechna tato témata můžeme najít i v diskusích o „Farmáři“. Diskutuje se například na www.emimino.cz, www.diskuse.dama.cz, www.iprima.cz nebo na www.reality-show.panacek.com, kde můžeme najít i shrnutí z každého odvysílaného dílu.
V diskusích o druhé řadě reality show se probírají především její účastníci. Diskutující si vzájemně sdělují svoje názory na protagonisty, popisují jejich povahové a vzhledové vlastnosti, snaží se odhadnout jejich budoucí jednání a zároveň korigují některé názory ostatních diskutujících. Zajímavé je, že většina diskutujících skupin se shoduje v popisu a hodnocení povahových vlastností jednotlivých účastníků reality show. Někdy se objeví informace o účastníkovi, které přináší „někdo z jeho okolí“ – informace, které není možné zjistit z vysílání. Dalším tématem je „klamání“ diváků realizačním týmem. Diskutující upozorňují na události, které se zdají být „nahrané“ nebo způsobené snahou účinkujících „hrát na kameru“. Diskuse o klamání diváků ať už při natáčení nebo při výběru protagonistů před samotným začátkem natáčení, jsou ale vždy stručné a téměř vždy se omezují na jeden, maximálně dva následující komentáře. Myslím si, že diskutující publikum této reality show sice ví o tom, že slovo "realita" nemá s touto podívanou příliš společného, ale že pro její hlavní smysl - poskytování zábavy - to není handicap.
Zdroje:
Henry, Jenkins. 2008. Convergence Culture. New York: New York University Press, pp. 1-4, 25 - 30
Lévy, Pierre. 2001. Collective Intelligence. In Trend, David (ed.). Reading Digital Culture. Malden, Mass: Blackwell, pp. 253 - 258
