Sunday, November 20, 2016

Jak používáme Instagram a Stories? Výjimečnost vs. rutina

Pamatujete si, když jste ještě fotili na film a řešili jste, co vyfotíte, protože jste měli jen omezený počet fotografií? Později přišly fotoaparáty digitální a začali jsme všichni fotit trochu víc, a to převážně momentky. No a pamatujete si, kdy jste si pořídili chytrý telefon s nespočetným množstvím aplikací a Vaše fotografie se proměnily razantně? 

Příchod smartphonů umožnil, že fotografii, kterou pořídíme, můžeme na stejném zařízení editovat a sdílet se světem. Díky tomu, že telefon máme po ruce neustále, můžeme fotit takřka cokoliv a kdykoliv [1], a tedy objevuje se takzvaná banální fotografie [2], kterou jistě známe všichni – vyfotíme si hrnek kávy, oběd na Hollaru – fotíme své každodenní činnosti. Díky technologii vytváříme fotografie v reálném čase a následně je sdílíme na sociálních sítích k tomu určených [2], pro Českou republiku bych ráda vyzdvihla Instagram.

Počátky banality

Instagram vzniknul v roce 2010 a původně byl k dispozici jenom na iPhony, na mobilní platformu Android se dostal v roce 2012, tedy poté, co ho odkoupil Facebook [3]. V oblíbenosti v České republice se řadí na přední příčky, v červnu 2016 pokořil 500 milionů uživatelů, z nichž 300 milionů ho užívá denně. Oproti Snapchatu je počet uživatelů Instagramu dvojnásobný [4].

A počet denních uživatelů Instagramu pravděpodobně poroste s  funkcí, která se objevila letos v srpnu a ve své podstatě kopíruje Snapchat. Jedná o novou službu v rámci jedné aplikace, uživatelé tedy musí volit, jakým způsobem zveřejní svůj příspěvek – jinými slovy, když už se rozmyslíte, že byste rádi sdíleli svoji fotografii na Instagramu, od srpna Vás čeká další úvaha, a to, zda ji nahrajete na Story, nebo ji nahrajete jako příspěvek na svůj profil.


Podle čeho se uživatelé rozhodují a jak přemýšlí o svých příspěvcích? Na toto téma jsem provedla mini výzkum mezi svými přáteli, kteří aktivně nahrávají fotky na obě součásti – Instagram i Stories.

Insta příspěvky

To, co odlišuje Stories od příspěvků je fakt, že nahraná fotografie bude na profilu viditelná pouze 24 hodin a poté zmizí. Fotografie nahrané na profil jako příspěvek zde zůstávají, uživatelé i sledující se k nim mohou neustále vracet. Většinou jde o fotografie, kterými se lidé chtějí  prezentovat, jde tedy o něco výjimečnějšího.

„To, co si dávám na profil, jsou hezký fotky, kterýma se chci prezentovat“

„Vím, že fotky na profilu zůstanou, proto o nich více přemýšlím.“




O příspěvcích na profilu uživatelé více přemýšlí, dávájí si záležet, aby byly různorodé, uvědomují si, že lidé se k příspěvkům mohou vrátit. Na internetu můžeme najít mnoho tutoriálů, jak to udělat, aby náš profil vypadal hezky, existuje dokonce i seznam faux paux, kterých bychom se měli vyvarovat [5].

Insta Stories

Právě v tom, že fotografie po jednom dni z profilu zmizí, vidí uživatelé tu největší výhodu. Nyní mohou být na Instagramu aktivnější, mohou přidávat více příspěvků, aniž by svůj profil zahltily fotografiemi, které nejsou nikterak důležité. Stories jsou více o každodennosti, sem můžeme nahrávat ony banální fotografie, můžeme zde ritualizovat své každodenní činnosti [2].

 „Nejsou to většinou zase tak zajímavé fotky, abych je chtěla mít na profilu pořád, jen ukazují mojí osobnost zase trošku jinak.“

„Instastories většinou využívám, abych ukázala přátelům, co zrovna dělám, pokud je to něco zajímavého. Na profilu vydrží jen 24 hodin a pro tento účel je to plně dostačující.“ 




Instagram tedy v podstatě vytvořil prostor, kam mohou uživatelé nahrávat fotografie, které by jinak nesdíleli, a to převážně proto, že by jim nezapadly do konceptu jejich profilu. Možná tedy nejde až tak o snahu Instagramu vyřadit Snapchat ze hry, ale o to, dát uživatelům prostor i pro příspěvky z běžného každodenního života, kterými se nechceme prezentovat, ale které jsou i přes to aktuální a stojí za zveřejnění.

Rozdíly

Dříve se důležitost momentu určovala právě podle toho, jestli jsme ho vyfotografovali, nebo ne. Fotili jsme to, co vybočovalo z rutiny běžného života [6]. Troufám si říci, že Instagram v současné době plní právě tuto funkci. Fotografie, které jsou pro nás významné a které ukazují to, jací jsme, nahráváme na profil. U Stories neukazujeme, jací jsme, ale spíše to, co zrovna děláme, nad čím přemýšlíme. Jsou více spontánní, méně důležité. Slouží k zobrazení každodennosti. Tím, že další den fotografie zmizí, můžeme znovu a znovu ukazovat své rutiny z jiných úhlů a perspektiv. 

Dříve se fotografie vyvolávaly a až následně jsme o nich vyprávěli svým známým, nyní hovoříme obrazem [2]  – rychle a snadno. Díky všudypřítomnosti smartphonu a internetovému připojení sdílíme obrazy se svými přátely, ale i širší veřejností neustále [1].



Autorka: Kristýna Svobodová
______________________________________________________________

Zdroje:


[1] HALPERN, Megan a Lee HUMPHREYS. 2014. Iphoneography as an emergent art world. New Media & Society

[2] IBRAHIM, Yasmin. 2015. Instagramming life:banal imaging and the poetics of the everyday. Journal of Media Practice

[3] Jak vznikl Instagram? Od nuly až k Facebooku. 2015. In: Instagram CZ [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: http://www.instagram.cz/jak-vznikl-instagram-od-nuly-az-k-facebooku/362

[4] Instagram pokořil hranici 500 milionů uživatelů. 2016. In: Marketing Journal [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/instagram-pokoril-hranici-500-milionu-uzivatelu__s288x12178.htm

[5] 5 nejtrapnějších věcí, kterých se nevědomky dopouštíte na Instagramu. 2016. In: Humr.cz [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: http://www.humr.cz/tipito/5-nejtrapnejsich-veci-kterych-se-nevedomky-dopoustite-na-instagramu/

[6] BOURDIEU, Pierre. 1990. Photography. A Middle-brow Art. Cambridge: Polity Press.

No comments:

Post a Comment