Kdo vás sleduje na Facebooku?

Domnělé publikum na Facebooku: Analýza skic estonských teenagerů o typických uživatelích Facebooku

Autorkami zprávy z výzkumu The Imagined audience od Facebook: Analysis of Estonian teen sketches about typical Facebook users, jehož cílem bylo analyzovat, jak estonská mládež vnímá a představuje si publikum na Facebooku, jsou Maria Murumaa MA a Andra Siibak, Ph.D. Zpráva byla uveřejněna v internetovém periodiku First Monday ze dne 6.2.2012, ročník 17, číslo 2.

Maria Murumaa MA, je postgraduální studentkou na Institutu žurnalistiky a komunikace University v Tartu v Estonsku. Ve své diplomové práci zkoumala vlastnosti facebookových zpráv teenagerů a analyzovala, jakou úlohu hraje při dekódování těchto zpráv publikum. Ve své disertační práci se zaměřuje na proměny soukromí na sociálních sítích z pohledu mládeže.

Andra Siibak, Ph.D., působí jako výzkumná pracovnice mediálních studií na Institutu žurnalistiky a komunikace University v Tartu. V současnosti se ve svých výzkumech zabývá rozdělením publika v prostředí nových médií, vnímáním a budováním soukromí na sociálních sítích a také zprostředkováním mezigeneračních vztahů v rámci nových médií. Autorka publikovala v různých oborových periodikách, mimo jiné v Journal of Computer–Mediated Communication, Young, Cyberpsychology či Journal of Children and Media.

Autorky svým výzkumem navazují na předchozí práce na podobné téma, tedy vnímání publika na sociálních sítích, jak jej vidí mládež. Ukázalo se v nich například, že Facebook je většinou mladými lidmi vnímaný jako studentská síť, uživatelé si představy o svém publiku odvozují od sebe sama.

Rozhovory a skici

Účastníky výzkumu byli středoškolští studenti ve věku 16-20 let, vše běžní uživatelé počítače a internetu se zkušenostmi se sociálními sítěmi, s vlastním účtem na Facebooku. Kvalitativní metodou sběru dat byly strukturované skupinové diskuse. První fáze rozhovorů byla zaměřená všeobecně na zkušenosti respondentů s internetem, následně na sociální média, konkrétně používání Facebooku. V další fázi byli účastníci požádáni, aby načrtli nejvýraznější typy uživatelů Facebooku. Tvorba náčrtů probíhala ve dvojicích, každá dvojice následně představila a popsala své kresby ostatním. Celkem se sešlo 39 skic. Následovala diskuse na téma netikety, zejména co se týče online sdílení osobních informací.

Pro analýzu rozhovorů použily autorky různé horizontální metody k identifikování a seskupení opakujících se témat. Přepis záznamu z diskusí byl podroben několikanásobné analýze textu, následně byla vytvořena struktura pro kódování dat. Analýza skic zahrnovala vizuální socio-sémiotické metody v kombinaci s technikami diskurzivní analýzy. Byla použita také teorie „čtení obrázků“ (Kress a van Leuven, 1996), vyvinutá z tradice sociální sémiotiky a založená na hypotéze, že v každém obrázku je určitým způsobem pomocí sémiotického kódu zakódováno sdělení, komunikační potenciál (metoda umožňuje interpretovat to, jak jednotlivci komunikují a vytvářejí sdělení umístěním vizuálních prvků). Náčrtky byly analyzovány společně se slovním popisem autorů.

Skupinové rozhovory ukázaly, že mládež je velmi aktivní v používání sociálních médií, obzvláště Facebooku. Jedním z hlavních důvodů je potřeba zůstat v kontaktu s přáteli. Studenti se nicméně přiznali k tomu, že do „přátel“ si přidvávají i osoby, které neznají mimo on-line prostor. Přiznávají také, že aktivně komunikují s méně než polovinou „přátel“. Respondenti projevili nízké povědomí o nastavení soukromí na Facebooku a zájem o jeho použití.

Hlavní typy uživatelů Facebooku

Analýza skic a jejich slovního popisu vedla k definování šesti hlavních typů facebookových uživatelů a několika podtypů, kdy vedoucím diferenciačním parametrem bylo „chování“ uživatelů, tedy charakter a povaha sociálních interakcí. Každá skupině byl přiřazen název, který odpovídá nejvíc dominujícímu prvku jejich chování.Ve výzkumné zprávě jsou nejprve popsány typy, od nichž se respondenti nejvíce distancují, a až nakonec typy, s nimiž se nejvíce identifikují.

Typ Snaživec

Nejčastěji se vyskytujícím typem uživatele v náčrtcích byl Snaživec. Velmi aktivní a horlivý uživatel, vše komentuje, lajkuje, přidává si stále nové kontakty. Vyplňuje kvízy, hraje hry, neustále mění statusy. Tváří se velmi přátelsky, každého chce potěšit, ale v podstatě nemá co říci.

Podtyp „Geek“

Typ Pozér

Rovněž velmi aktivní uživatel, který ale na rozdíl od prvního nahrává na Facebook spousty fotek. Většinou byl tento typ znázorňován jako atraktivní žena.

Podtyp iPhoňák

Typ Byznysmen

Dospělý uživatel, který používá Facebook pro účely spojené s prací, obvykle k propagaci firmy. Znázorňován v obleku, s kravatou a kufříkem.

Typ Zvrhlík

Tito uživatelé na sociálních sítích především prohlíží profily a obrázky dětí, ale také navazuje kontakt se ženami. Obvykle jej studenti viděli jako staršího muže, který si záměrně ubírá věk. Tyto uživatele vnímají jako cizince, převážně z Turecka, Brazílie či Středního východu. Jejich styl komunikace je považován za dotěrný a agresivní.

Typ Mizera

Sestává ze dvou podtypů - „Hater“ a Staroch. „Hateři“ vše bezdůvodně kritizují a napadají, Staroši se vymezují zejména věkem (okolo 70-80 let), mají také spíše negativní postoj k sdíleným obsahům.

Podtyp Hater

Podtyp Staroch

Typ Běžný uživatel

Nejčastěji se respondenti ztotožňovali s tímto typem uživatele. Je na Facebooku poměrně aktivní, ale nijak nevyčnívá. Komunikuje především se svými skutečnými známými a nezveřejňuje příliš mnoho osobních informací. Od typů Snaživec a Pozér se liší tím, že mají svůj život mimo internet.

Závěry

Výsledky výzkumu naznačily, že mládež sice míří své příspěvky na Facebooku na své poněkud zidealizované publikum, přesto má poměrně dobré povědomí o publiku reálném. Studenti zaznamenali 6 hlavních typů uživatelů, podle analýzy náčrtků a jejich slovního popisu se s většinou z nich neidentifikují, některé vnímají jako potenciálně nebezpečné. Toto nebezpečí však respondenti většinou nevztahovali ke své vlastní osobě jako spíše k ostatním, mladším, uživatelům Facebooku. Tento pocit bezpečí přisuzují autorky výzkumu buď přístupu odvíjejícího se od věku cílové skupiny, efektu třetí osoby a nebo iluzi anonymity.

A co u nás?

Je pravděpodobné, že podobné skupiny uživatelů se budou ve vnímání mládeže vyskytovat celosvětově, byť můžou být jistě modifikovány sociokulturními specifiky jednotlivých regionů. Z povahy věci, respektive principu, na kterém je Facebook založen, vyplývá, že každý uživatel Facebooku jej nutně inkorporuje do svého osobního prostoru. Zatímco však v rámci sociálních interakcí probíhajících ve fyzické, nikoliv virtuální podobě, je instinkty, výchovou a edukací naučen a zvyknut si svůj osobní prostor chránit, v rámci virtuální komunikace na tuto ochranu často zapomíná. O možných rizicích užívání sociálních sítí se tak uživatel často dozví až tehdy, kdy pocítí jejich konkrétní dopady, například ve formě tzv. kyberšikany. Také proto by se zásady bezpečného užívání sociálních sítí měly stát součástí rodinné výchovy a edukace ve školských zařízeních.

Zdroj:

http://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/3712/3147