Sunday, November 24, 2013

Wikipedie a encyklopedická tvorba


Úvod

     Wikipedie je v některých ohledech novinkou v historii encyklopedií. Měřeno pomocí textu, obrázků, nebo zvuku, je největší encyklopedií v lidské historii, čehož bylo dosaženo tím, že využívá technologie webu a nesčetného množství uživatelů. Odlišuje se od ostatních encyklopedií také tím, že spoléhá na dobrovolníky a vzdaluje se od tradičních obchodních úvah.

     Zařazení Wikipedie, stejně jako ostatních nových médií, bývá často přehnané a ahistorické. Jedná se o tendenci, která nám brání ocenit skutečné inovace a okrádá nás o možnosti seznámit se s minulostí. Wikipedie byla opakovaně srovnávána s pouze jedinou další encyklopedií, s Encyklopedií Britannica (největší tištěnou encyklopedií na světě - pozn. aut.), v posledních tištěných a elektronických vydáních. Tato srovnání často předpokládala kontrast mezi encyklopedií údajně vytvořenou v anonymitě a údajně vytvořenou odborníky. Takový kontrast nejen zjednodušuje Wikipedii a nedávnou Encyklopedii Britannica, ale také opomíjí staletí dějin.


Encyclopaedia Britannica
     Jedním z mála spisovatelů, který uvádí Wikipedii do vzájemných souvislostí v široké historii encyklopedismu, je Daniel Pink, jenž předpokládá tři období nebo formy encyklopedické tvorby. Jeho první model zvaný "Jeden chytrý člověk" odpovídá ranějším encyklopediím, pro jejichž vytvoření stačí úsilí jediného člověka, génia. Druhý model zvaný "Nejlepší způsob" popisuje tvorbu Encyklopedie Britannica a jiných odborných encyklopedií, které používají metody vědeckého a průmyslového řízení ke shromažďování úsilí desítek odborníků pracujících pod centrální redakční kontrolou. Třetí model zvaný "Jeden za všechny"čerpá z vědomostí tisíců chlapců a dívek, protože se podle Pinka pět set wikipedistů vyrovná jednomu géniovi.

     Ačkoli Pink poskytuje užitečný rámec pro uvedení Wikipedie, je jeho rozdělení do těchto různých období problematické. Jedním z problémů pro rozsáhlou periodizaci encyklopedických aktivit je žánr. Zejména žánry slovníku a encyklopedie, které dnes považujeme za samozřejmé, dříve jako takové neexistovaly. V dřívějších dobách se encyklopedické texty často lišily v jejich obsahu i účelu a nemusely být nutně považovány za jednotný žánr. A tak se Jeff Loveland a Joseph Reagle snaží rozpoznat rozdíly mezi dřívějšími encyklopediemi, jakož i jejich propojení se souvisejícími žánry. Na rozdíl od rozdělení Daniela Pinka nabízejí tři druhy encyklopedické tvorby, ve kterých následné fáze nemusí vyloučit ty předchozí. Pomocí této metodiky je možné najít překvapivé podobnosti mezi dnešní Wikipedií a staršími díly.

     Jejich článek je tedy historicky informovaným uvedením encyklopedické tvorby se vztahem k Wikipedii. Oba vědci se domnívají, že Wikipedie by měla být chápána v rámci historie tvorby referenčních děl. Konkrétně se zaměřili na tři vzájemně se překrývající formy encyklopedické výroby: kompulzivní sběr (shromažďování informací pomocí úsilí jednotlivců), stigmergické hromadění (tvorba obohacující již vzniklý text), a korporační výrobu (tvorba skupinou). Je zajímavé, že všechny formy poukazují na určité návaznosti ve vztahu k Wikipedii, návaznosti, které jsou často přehlíženy ve standardních srovnáních Wikipedie a ostatních děl, zejména nedávného vydání Encyklopedie Britannica. Jejich analýza zkoumá vztah editorů, jejich spolupracovníky a jejich způsoby práce s ohledem na měnící se pojetí autorství a originality.

Kompulzivní sběr

     Popis Pinkova modelu "Jeden chytrý člověk" odkazuje na mimořádné množství práce odvedené jednou osobou, například starověkým římským šlechticem Pliniem starším, který byl autorem přírodovědné encyklopedie Historia naturalis, jež byla často považována za první západní encyklopedii. Ovšem stejně jako ostatní encyklopedie, Historia naturalis nebyla dílem pouze jednoho autora. Plinius kromě svojí práce spoléhal na řadu informátorů a administrativních pomocníků.

     Stejně jako dřívější encyklopedisté, wikipedisté mohou být kompulzivní při shromažďování a přípravě informací. Navzdory velkému množství příspěvků od určitých jedinců, je Wikipedie vytvářena tisíci lidmi. Rovnováha mezi několika lidmi, kteří přispívají hodně, a mnoha lidmi, kteří přispívají málo, je jednou z nejživějších oblastí raného výzkumu o Wikipedii. Analýzy ukázaly, že rovnováha nalezená mezi příspěvky závisí na tom, jaká kritéria se používají k definování "příspěvku", stejně jako jaká kritéria se používají k definování mála a mnoha. Kromě toho se Wikipedie může měnit, protože stále zraje. Přestože je Wikipedie dílem stovky tisíc přispěvatelů, bylo by zjednodušující nazývat ji dílem "elity" nebo "davu". Joseph Reagle tvrdí, že odvolávání se na Wikipedii jako na představující "maoistickou" kolektivní inteligenci jsou hyperbolická. Lidé shromažďující informace hrají i nadále roli ve tvorbě Wikipedie, i když s menší viditelností, než autoři encyklopedií z minulosti, přestože jejich práce byly více kolaborativní, než se předpokládalo. Pokud se rozdíl mezi kolektivně napsanou Wikipedií a jejími individuálně napsanými předchůdci ukáže být nejasným, zásadní rozdíl zůstává v motivaci přispěvatelů.

Stigmergické hromadění

     Práce byť i zdánlivě osamělého encyklopedisty bývala společenskou následujícím způsobem: encyklopedista kromě občasné práce sekretářky nebo informátorů spoléhal na texty ostatních. Lze vidět tuto kumulativní formu spolupráce v průběhu času jako typ stigmergie, termín vytvořený francouzským zoologem Pierre-Paulem Grassem, který popisuje, jak vosy a termiti kolektivně vytvářejí složité struktury obohacováním již vzniknutých děl. Tento pojem je užitečný při vysvětlování spolupráce na Wikipedii. Poskytuje intuitivní a snadno uchopitelnou teorii pro snazší pochopení, jak různorodé příspěvky mohou vést k největší spolupráci podniků, kterou svět kdy viděl.

     Proto i "Jeden chytrý člověk" zodpovědný za svoji encyklopedii spoléhal na předchůdce a navazoval na jejich práci. V případě encyklopedií vydaných v několika vydáních, bylo předchozí vydání dobrou platformou pro nástavbu, stejně jako je revize článku na Wikipedii základem pro další text.

Korporační výroba

     Myšlenka náboru odborníků psát o svých oborech pro encyklopedie se datuje přinejmenším do konce 17. století. Brzy ovšem zastánci myšlenky usoudili, že žádná osoba nemůže přiměřeně pokrýt veškeré poznání. Proto korporační výroba encyklopedií využívá více přispěvatelů, obvykle pod vedením jednoho editora, nebo jen málo editorů. Redakce takových encyklopedií nevyhnutelně čelí frustraci ze snahy koordinovat své přispěvatele.

     Od 18. století mělo autorství v encyklopediích smíšený průběh. Na jedné straně, mnoho z větších encyklopedií představovalo samostatně připsané články a propagovalo identitu svých nejprestižnějších přispěvatelů. Na straně druhé, němečtí encyklopedisté pokračovali v tradici nabízet především nepodepsané články. Přestože bývaly podepsané články zvýhodňované, mnoho přispěvatelů se ze strachu rozhodlo uchovat svoje autorství v tajnosti. V současnosti wikipedisté píší anonymně nebo pod pseudonymem z obdobných důvodů, mají strach z nesouhlasu.

Závěr

     Je důležité neklást důraz na odlišnosti mezi Wikipedií a jejími předchůdci, protože ve skutečnosti najdeme mezi Wikipedií a posledními encyklopediemi mnoho spojitostí, které jsou četné a významné. Jednotliví encyklopedisté strávili v průběhu let neuvěřitelně dlouhé hodiny sběrem a shromažďováním informací, motivováni idealismem, posedlí "encyklopedickým impulsem" nebo také často finančními potřebami. Byl opomíjen přínos nejmenovaných asistentů na tvorbě údajně jednoho člověka, k čemuž v současnosti dochází na sociálních sítích.

     Wikipedie, stejně jako ostatní encyklopedie, spoléhá na to, co nazýváme stigmergickým hromaděním. Chronická závislost encyklopedií na jiných textech znamená, že obavy z Wikipedie a autorských práv nejsou náhlými projevy internetu, ale spíše pokračováním obav, které trápí odborníky a právní společnosti po několik století. Posílení právních předpisů týkajících se autorských práv již od počátku 20. století vedlo k tomu, že se encyklopedické stigmergické hromadění konalo stále častěji s finanční kompenzací vlastníků textů, z vydání do vydání téže encyklopedie, nebo prostřednictvím maskování nebo parafrázování. Wikipedie se v tomto ohledu liší tím, že nezakoupí práva a je náchylnější než nedávné tištěné encyklopedie k tomu, že kopíruje materiály a je kopírována ostatními.

     Charakterizovat Wikipedii jako příkladné panování amatérů v opozici k minulosti zlatého věku, ve kterém encyklopedie psali odborníci, je idealizací historického záznamu. Od konce 18. století bylo mnoho encyklopedií připisováno velkým týmům spolupracovníků. Ovšem odborníci v moderním slova smyslu nebyli jediní, kteří přispívali, stejně jako odborníci jen stěží chybějící v řadách wikipedistů. Obavy, zda přispěvatelé encyklopedií jsou dostatečnými experty, zaznívaly v celé historii moderní encyklopedie. Wikipedie není první encyklopedií těžící z dobrovolníků nebo apelující na pomoc veřejnosti, ale díky jejím technologickým základům je ve využívání těchto přispěvatelů mnohem úspěšnější.

O autorech

     Jeff Loveland je profesorem románských jazyků a literatury na univerzitě v Cincinnati. Většina z jeho nedávných výzkumů se zabývala historií encyklopedií, zejména západoevropskými encyklopediemi 18. století. Je autorem Alternativní Encyklopedie (SVEC, 2010).

     Joseph Reagle je odborným asistentem komunikačních studií na univerzitě v Northeasternu, fakultním spolupracovníkem v Berkmanově centru pro internet a společnost na Harvardu. Učil a získal doktorát na NYU (New York University) na katedře médií, kultury a komunikace. Je autorem Good Faith Collaboration: The Culture of Wikipedia (The MIT Press, 2010).

Zdroj

Wikipedia and encyclopedic production
New Media & Society, December 2013 vol. 15 no. 8

No comments:

Post a Comment