Saturday, November 23, 2013

Využívání online zdrojů vysokoškolskými studenty


Článek Jamese P. Purdyho z loňského roku se zabývá vlivem nových médií na praxi vysokoškolských studentů při získávání učebních materiálů a vyhledávání zdrojů pro studentské práce. Výzkum za tímto účelem provedený, s jehož výsledky Purdy ve svém článku seznamuje veřejnost,  se pokusil nabídnout komplexní pohled na tuto problematiku a konfrontovat rozšířenou představu, podle které jsou současní studenti línější a méně motivovaní. Autor je vysokoškolský pedagog a dlouholetý přispěvatel řady vědeckým časopisů  zabývajících se tématy z oblasti moderní technologie, gramotnosti, pedagogiky a nových médií.

            Obecně nepanují pochybnosti o tom, že současná generace studentů, která nikdy nepoznala život bez internetu, na nová média významně spoléhá jako na užitečné zdroje informací uplatnitelných během studia. Výzkum prezentovaný Purdym patří mezi první, který se podrobněji zabývá důvody, která studenty vedou k tomu tyto zdroje upřednostňovat. Základní tři otázky, na které studie hledala odpověď, jsou tyto:

1)      Které online zdroje vysokoškolští studenti využívají?

2)      Které z nich označují za své nejoblíbenější?

3)      Proč tyto zdroje označují  za nejoblíbenější?

K zodpovězení těchto otázek výzkumníkům posloužila tradiční dotazníková metoda. Na jaře 2009 byl dotazník, obsahující deset otázek, rozeslán 1 169 studentům  převážně prvního ročníku univerzity, z nichž necelá polovina (523) ho anonymně vyplněný vrátila výzkumníkům. Pro účely Purdyho článku jsou relevantní především dvě části dotazníku, které se přímo týkají výše uvedených výzkumných otázek. V té první měli studenti na desetistupňové škále vyznačit, jakou důležitost přiřazují jednotlivým druhům uvedených zdrojů při jejich využívání pro školní potřeby. Tyto zdroje zahrnovali následujících deset typů pramenů:

-          Tištěné knihy

-          Běžné internetové vyhledávače (Yahoo, Google apod.)

-          Odborné internetové vyhledávače (např. Google Scholar)

-          Noviny a časopisy

-          Rozhovory s lidmi

-          Online diskuzní fóra

-          Veřejné dokumenty

-          Knihovní katalogy

-          Online databáze (JSTOR apod.)

-          Internetové obchody (Amazon apod.)

V následující otevřené otázce byli respondenti vyzváni, aby (nejen) z výše uvedených zdrojů označil ten nejoblíbenější a toto své rozhodnutí zdůvodnili.
            Odpovědi studentů na první otázku přehledně znázorňuje následující graf. Každému z jednotlivých typů zdrojů je zde přiřazena průměrná hodnota, kterou mu studenti na desetistupňové škále přisoudili. Čím větší číslo, tím je zdroj mezi studenty považován za důležitější.

 
             Pro výzkumníky nebylo velkým překvapením, že první tři příčky obsadili zdroje dostupné online. Dle výsledků se studenti nejvíce spoléhají na běžné vyhledávače typu Google a Yahoo (více než třetina dotazovaných je ohodnotila nejvyšším číslem 10), ale neméně velkou důležitost přikládají odborně zaměřeným vyhledávačům, jako je Google Scholar. Klasické tištěné knihy se stále drží nad mezi nejdůležitějšími zdroji, ale za výše zmíněnými podstatně zaostávají.
            S odpověďmi na první otázku jsou konzistentní i výstupy z otázky druhé. I přesto, že studenti tentokrát nebyli omezeni nabídkou a jako svůj nejoblíbenější zdroj mohli označit cokoliv, přes 300 z nich, tj. více než polovina, na tomto místě uvedla Google. Podrobnější výsledky opět ukazuje graf.

 


Za pozornost jistě stojí třetí místo pro Wikipedii, což vzhledem k její nevalné pověsti mezi pedagogy je určitým znakem upřímnosti studentů při vyplňování dotazníků.
Jestliže předchozí výsledky byly vesměs banální a předvídatelné, poslední část studie, která pátrala po důvodech, proč studenti výše uvedené online zdroje upřednostňují, poskytla některé zajímavé výsledky. Respondenti měli své zdůvodnění formulovat vlastními slovy, autoři výzkumu poté podobné odpovědi kategorizovali do jedenácti okruhů. O výsledcích pojednává následující graf.

 
  
S téměř 200 respondenty se na prvním místě umístily odpovědi zahrnuty do škatulky „Jednoduchost“, kam byly zařazeny všechny odpovědi vyzdvihující „snadnost ovládání“, „přímočarost“ apod.  Velebení jednoduchosti může být vnímáno jako důsledek lenosti, nicméně skutečnost, že druhým nejčastěji uváděným důvodem je kvalita, ukazuje, že snaha usnadnit si práci není zdaleka jediným faktorem, který motivuje studenty k využívání online zdrojů. Významným plusem online zdrojů je podle studentů rovněž konektivita. Pod tímto pojmem se skrývají studenty uváděné výhody týkající se hypertextu, přímých odkazů na pdf soubory apod. Překvapující byl v odpovědích poměrně malý počet zmínek o rychlosti, která se mezi ostatními výhodami umístila jako čtvrtá od konce.
Na zjištění, která přinesl Purdyho výzkum, se lze dívat pozitivní i negativní optikou. Kladem je jistě skutečnost, že pro studenty není rozhodujícím faktorem rychlost a že jsou v případě potřeby ochotni věnovat rešerším velkou část svého času. K pesimismu naopak vybízí neochota studentů pátrat po relevantních zdrojích hlouběji. Většina se omezuje pouze na zdroje, které jsou snadno vyhledatelné a k jejichž získání není nutné vyvíjet velké úsilí. Výzkum naznačuje, že pro studenty je při rešerši studijních materiálů prioritní splnit konkrétní zadaný úkol namísto obecnějšího rozšiřování vědomostí.
K samotnému výzkumu a jeho výsledkům lze vnášet některé oprávněné námitky. Autor sám vyjadřuje určitou pochybnost nad upřímností respondentů, nad jejichž čestností mohla převážit snaha ukázat se v dobrém světle před vedením univerzity, a to i přesto, že dotazník byl anonymní. Purdy rovněž připouští, že vzhledem k velikosti vzorku a jeho nedostatečné reprezentativnosti nelze z jeho studie vyvozovat trvalé závěry, ale měla by sloužit spíše jako úvodní náhled do tématu a poskytnout podklad pro budoucí podrobnější studie této problematiky. V každém případě je zřejmé, že nová média do studijní praxe vysokoškoláků zasahují zcela zásadně. Všechna zjištění na toto téma by se zájmem měla být sledována i v České republice, kde je situace v podstatě stejná.

 
Odkaz na původní článek: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/4088/3289

No comments:

Post a Comment