Víc hlav víc ví

Internet je prostředí s velkým potenciálem pro shromažďování neuvěřitelného množství informací a to především díky vzájemné spolupráci mezi lidmi. Jednou z nejcennějších charakteristik internetu je interaktivita, tedy možnost všech lidí podílet se na vytváření obsahů  – doplňovat je, upravovat a vytvářet tak celistvější a komplexnější informace. Odborníci tak mluví o kolektivní inteligenci, která v podstatě vychází z myšlenky českého úsloví „Více hlav víc ví.“, jedná se o schopnost skupiny vymyslet lepší řešení nebo shromáždit větší množství relevantních informací než by byl schopen sám jednotlivec.  

 Jako jedna z prvních webových stránek, která asi každého k tomuto tématu napadne je Wikipedie. To je snad nejjasnější příklad toho, jak je možné kolektivně shromažďovat informace. Články na Wikipedii se rychle mění, každý má totiž možnost přispívat svou trochou do mlýna a informace tak aktualizovat a rozšiřovat. Nezapomenu, jak moc mne překvapilo, když v roce 2011 spadlo ruské letadlo s českými hokejisty na palubě. Informace byla čerstvou novinkou, ale během chvíle někdo stačil doplnit na Wikipedii v článku věnujícímu se Karlu Rachůnkovi den a příčinu smrti.

Nechci ale v tomto článku mluvit o Wikipedii. Lidé se rychle naučili využívat internet i pro skupinové a týmové aktivity. Začala růst poptávka po prostředí, v němž bude možné sdílet informace s určitou skupinou lidí a vytvářet tak vlastně „skupinovou“ inteligenci.

Jako jedna z prvních webových stránek, kterou využívali především žáci a studenti, byla stránka Spoluzaci.cz. Ta nejenomže umožňovala navázat kontakt se svými současnými či bývalými spolužáky, ale především ji stávající žáci využívali ke sdílení souborů. Byl to skvělý nástroj pro studenty, jak si rozvrhnout práci a vzájemně si poskytnout studijní materiály - zkrátka Pepa udělá výpisky z první kapitoly a Jana zase z druhé a zpracované části si poskytnou navzájem. Dohromady tak shromáždí mnohem více informací během kratší doby a z různých úhlů pohledu než by byl schopen jednotlivec sám a dokáží se na test nebo zkoušku připravit efektivněji.

Postupně ale sláva tohoto webu začala upadat a pozornost se přesunula k Facebooku. Ten kromě vlastního profilu a přidání přátel také umožňuje vytvoření určité skupiny. Nejen studenti, ale i další zájmové skupiny, se tak začali sdružovat na Facebooku, kde bylo sdílení souborů, fotek a videí pohodlnější a přehlednější. Bylo možné vytvářet události, položit ostatním otázku a lépe sledovat, kdy kdo danou věc okomentoval apod. Členové skupiny tak mohou snadno sdílet své znalosti, názory a domněnky a diskutovat je s ostatními a Facebook je tak místem, kde kolektivní inteligence má své místo.

Z tohoto pohledu je velmi zajímavý koncept Google Docs, který je narozdíl od Spolužáků a Facebooku více organizačním a pracovním nástrojem. Umožňuje vytvářet a upravovat dokumenty ve spolupráci s přizvanými uživateli online a to dokonce ve stejném čase. Nemusíte si nic instalovat do počítače, vše funguje jednoduše pouze za použití vašeho internetového prohlížeče. Je možné vytvářet dokumenty, jako jsme zvyklí vytvářet ve Wordu, PowerPointu nebo Excelu a pokud povolíme přístup i dalším lidem, ti pak mohou obsah dokumentů libovolně upravovat. Tento nástroj se tak hodí pro spolupráci lidí v týmu, kteří tímto způsobem mohou sdílet celou složku dokumentů a mají možnost sami do nich zasahovat – jeden vytvoří první verzi a další ji mohou doplňovat a upravovat a může tak nakonec vzniknout propracovanější a ucelenější výsledek. Provedené změny je rovněž možné sledovat, Google Docs uchovává historii změn a tak je možné vidět, kdo kdy co upravil. Všechny dokumenty zde vytvořené, je možné také poslat někomu emailem nebo uložit v řadě formátů do vašeho počítače. Jde o jednoduchý nástroj pro tým lidí, kteří potřebují společně tvořit a pracovat a mít neustále přehled o tom, k jakým změnám v dokumentech došlo apod.

  Podobným nástrojem pro sdílení dokumentů je i Dropbox. Oproti Google Docs ovšem nezaznamenává provedené změny v dokumentech. Pro samotné sdílení je ovšem dostačující. Lidé ho také často používají jako místo, kam ukládají výtvory své společné práce. I Dropbox je tedy místem, kde lidé spolupracují, kam ukládají potřebné informace k danému projektu, kam přídávají vlastní verze řešení, sdílejí je s ostatními a mají možnost je upravovat. Vytvářejí tak v rámci skupiny co nejkomplexnější a nejvhodnější řešení.

Posledním nástrojem pro vzájemnou spolupráci, o kterém se zmíním, je tzv. Basecamp, což je webová aplikace vhodná pro ty, kteří potřebují řídit nějaký projekt a spolupracovat na jeho řešení. Umožňuje rozvrhnout si jednotlivé činnosti s dalšími uživateli a vzájemně si vyměňovat připomínky pomocí zpráv. Taková komunikace je dle řady uživatelů mnohem efektivnější a pohodlnější než pomocí emailů, protože na jednom místě se udržuje celá historie komunikace a není tak potřeba dohledávat jednotlivé emaily zvlášť a přeposílat je. Nemůže se tak ani stát, že někdo z komunikace omylem vypadne apod. Basecamp umožňuje vytvářet To-Do listy, sdílet dokumenty nebo třeba sledovat čas, jaký stráví jednotliví lidé na konkrétních částech projektu. Je nástrojem pro týmové řešení určitého projektu. Na rozdíl od předchozích možností už je ovšem zpoplatněný.

Je vidět, že lidé mají zájem o to, jak co nejjednodušeji sdílet svou práci tak, aby i ostatní měli jednoduchou možnost ji komentovat, upravovat a přidávat k ní vlastní podněty a komentáře. Internet nejenže umožňuje vytvářet kolektivní inteligenci obecně ve smyslu, že umožňuje lidem sbírat nepřeberné množství informací a zároveň na ně reagovat a měnit je dle vlastní zkušenosti a znalostí. Umožňuje zároveň lepší spolupráci mezi menšími skupinami lidí, kteří tak vytvářejí jakousi „skupinovou“ inteligenci v oblasti jejich zájmu – ať už jsou to spolužáci ve škole, kteří sbírají podklady pro studium nebo spolupracují na seminární práci v týmu, či kolegové v práci pracující na společném projektu. Webové stránky a aplikace, které toto umožňují, jsou tak dle mého názoru oblastí, v níž do budoucna můžeme čekat zajímavé posuny.

Martina Sedláčková