Sunday, November 24, 2013

Sdílení souborů sociologickou perspektivou


Online pirátství a anti-pirátství je již zakotveným konceptem (nejen) politické debaty. Skutečnost, že lidé po celém světě sdílejí společně data, dovedla filmové a hudební společnosti k založení mnohých proti-pirátských organizací pro ochranu vlastnictví autorských práv. Online pirátství je ve veřejných debatách nejvíce spojováno s protizákonným poskytováním a stahováním hudby, filmů a softwarů. Jen zřídka se o něm uvažuje jako o nějakém silném globálním hnutí. Pirátství ale nemá jen etický a právní charakter.                                                                                

Kdy a jak?

S rapidním nárůstem uživatelů internetu od 90. let, se zvyšující se rychlostí internetu, příchodem technologií jako mp3, sdílením peer-to-peer a příchodem Napsteru v roce 1999 se online pirátství vyvezlo z undergroundu do mainstreamu. Pirátství přestalo být záležitostí geeků a hackerů, stal se z něj celospolečenský fenomén.

Studie

Autoři článku The subpolitics of online piracy: A Swedish case study Simon Lindgren a Jessica Linde ze Švédska uplatňují sociologickou perspektivu na akt sdílení souborů. Jedná se o teoretickou práci, která však využívá dat několika předchozích kvalitativních výzkumů ze Švédska, které jsou založeny na rozhovorech s mladými lidmi, kteří sdílejí soubory. V textu se snaží najít vztah mezi kolektivním jednáním, produkcí vědění a online pirátstvím. Zabývají se změnou ve formě politického aktivismu, především u mladých lidí. Dále je zajímá, zdali může být online pirátství chápáno jako sociální hnutí.

Sub-politika a sub-aktivismus

Lindgren a Linde se v textu zabývají koncepty sub-politika a sub-aktivismus.

Beck charakterizuje sub-politiku jako typ politiky, který se vymezuje vedle tradičního systému a často je spojen s konkrétním problémem. Uvádí také, že skutečnost, že se lidé nezajímají o tradiční formy politiky, ještě neznamená, že o ní nemají přehled a že je politika vůbec nezajímá.

Bakardijeva zavádí termín sub-aktivismus, kterým navazuje na Becka. Sub-aktivismus má být třetí úrovní občanské participace. První jsou formální instituce politiky, druhá Beckova sub-politika. Sub-aktivismus se pak nachází více v soukromé sféře a menších sociálních světech.

Lindgren a Linde tvrdí, že online pirátství lze chápat ve smyslu obou těchto konceptů.

Švédský případ

Švédsko je známé jako domovská země pro-pirátské perspektivy, organizací jako The Bureau of Piracy (TBP) nebo The Pirate Party (Pirátská strana). Obě tyto organizace jsou významně propojeny. TBP bojuje za práva lidí, kteří se octli v právním sporu pro poškozování autorských práv. Tato organizace vznikla mimo jiné proto, aby neviditelná masa (sdílejících) lidí měla zastoupení ve veřejných debatách. Ve Švédsku tak proti sobě stojí The Swedish Bureau of Anti-Piracy a The Bureau of Piracy s podporou Pirátské strany. Tyto organizace hrají hlavní roli konfliktu a debatě. 
18 % Švédů se věnuje aktivitám souvisejícím s online pirátstvím. Ve věku 16-25 je to dokonce 50 %.

Co v ČR?

Česká pirátská strana je velmi aktivní v boji za občanské svobody, efektivní využívání technologií a možnosti sdílení informací. Vehementně se snaží o pochopení skutečnosti, že ´odkaz není zločin´.

Tři typy pirátů

Na základě dat byly sestaveny tři hlavní typy pirátů – každodenní, politický a inovativní. Jedná se o ideální typy, tudíž v praxi nejsou takto zřetelně oddělené a mohou se prolínat.

Pro každodenní piráty je sdílení souborů návyk, je to obyčejná činnost jako např. čištění zubů. Z výzkumu vyplývá, že někteří aktéři o morálním, politickém nebo právním aspektu vůbec nepřemýšlí. Sdílení souborů nechápou povětšinou politicky, je to otázka pohodlí. Je to snadná možnost, jak konzumovat kulturu. Tento typ lze považovat spíše za novou formu volnočasové aktivity pro ´mládež´.

Pro jiné je však pirátství skutečným aktem revolty. Političtí piráti např. nechtějí dávat peníze při vstupu do kina organizacím, proti kterým bojují ve virtuálním světě, tak si film raději stáhnou. Pro politického piráta je to cesta k existenci, ve které není tlačen silou ke konzumu.

Inovativní piráti jsou pak nadšenci, kteří se zabývají novými možnostmi technologii v souvislosti se sdílením dat, než otázkou politickou.

Už z tohoto členění je patrné, že toto hnutí je velmi heterogenní.

Sociální hnutí

Lindgren a Linde definují sociální hnutí podle Eyermana a Jamisona jako „skupinu lidí se společnou činností vedoucí ke změně společnosti v nějakém směru a tato společná činnost je zakotvena v nějakém sociálním konfliktu.“ Otázkou pak zůstává, pokud je pirátství uvědomělým sociálním hnutím s ideologickou myšlenkou, jaká je základní idea a zájem, který hnutí charakterizuje.

Hnutí na internetu jsou však daleko více abstraktní než tradiční sociální hnutí. Už samotná absence lídra, spolupráce lidí, kteří se nikdy skutečně nepotkali nebo spolu nemluvili ani skrze počítač. V dnešní době je proto důležité vyvarovat se hledání politiky na špatných místech, politiky se totiž formují na nových místech.

Online pirátství je vystavěno na angažovanosti velkého počtu lidí, především pak velkého počtu lidí po celém světě, kteří data poskytují. Je mnoho různých typů motivace pro stahování i poskytování souborů. Považuje se tedy každý člověk, který se účastní online pirátství za člena nějakého sociálního hnutí, jehož identitu vytváří? Můžeme toto hnutí, jelikož je rozprostřeno po celém světě, popsat jako jedno velké globální, jak bývá činěno ve veřejných debatách. Podle autorů článku je odpověď na obě otázky ´nikoli´.

Třetí vlna sociálních hnutí?

V 19. století vznikala první sociální hnutí jako reakce na podmínky dělníků v průběhu průmyslové revoluce. Druhá vlna (nových) sociálních hnutí je spojena s transformací po 2. světové válce a největší síly dosahovala v 60. a 70. letech 20. století.

Dle autorů studie v současnosti čelíme třetí vlně sociálních hnutí, která je spojena s novými technologiemi a nelze je srovnávat pomocí technik používaných pro tradiční sociální hnutí. V návaznosti na tento postoj považují online pirátství za sociální hnutí.

Zdroje



No comments:

Post a Comment