Saturday, November 9, 2013

Příběhy tisíce a jedné varianty

http://www.youtube.com/watch?v=9RlZx2_pHhs
Už je to nějaký ten pátek, co se mi při sledování videa na Youtube zobrazilo v pravém sloupci doporučené video „Jak měl skončit HARRY POTTER ve skutečnosti“. V náhledu videa byly vyobrazeny animované postavy Rona Weaslyho, Harryho Pottera a Hermiony Grangerové. Byť mě za to teď mnozí možná proklejí, musím přiznat, že jsem nikdy žádnou z knih o této trojici nepřečetla (o první díl jsem se marně pokoušela dvakrát v domnění, že mě to přece musí taky chytit jako všechny v okolí) a na film se dívala spíš ze zvědavosti. Titulek u videa mě ale zaujal natolik, že jsem neodolala, klikla na video a čekala, co se bude dít.

Musím říct, že mě tato alternativa původního příběhu docela pobavila, a tak jsem se rovnou nechala odkázat na další nové konce původních filmů – Avataru a Pána prstenů. Vzhledem k tomu, že mě tyto módní hity minuly už úplně, pointu jsem tentokrát nepochopila, ale pro někoho zkušenějšího by jistě byly zajímavé.
Podobných videí koluje po internetu spousta, jen samotné Youtube je plné nejrůznějších parodií na filmy, knihy, hudební klipy, vystoupení politiků apod. Nové příběhy Harryho Pottera, Froda z Pána prstenů a modrých příšerek z Avataru se ale liší. Jejich cílem není původní dílo zesměšnit (alespoň tam takový cíl není patrný), ale nabídnout jinou variantu. Tato kritéria splňují dva odborné pojmy: transmediální vyprávění a fanfiction.

Fanoušci vytvářejí nové příběhy

Fanart
Zmíněné příběhy z Youtube spadají do druhé kategorie. Jde o dílo vytvořené fanouškem, které vychází z původního díla. Může jít o volné pokračování příběhu nebo z děje odbočovat a ubírat se jinudy.
Není samozřejmě nic jednoduššího, než publikovat svou tvorbu na internetu. Kromě vlastních blogů a sociálních sítí mohou autoři využívat zázemí internetových stránek zaměřených na fanfiction. Ty se věnují konkrétním příběhům (často právě Harrymu Potterovi) nebo umožňují psát o čemkoli. K těm neomezeným patří největší mezinárodní stránka Fanfiction.net, která funguje od roku 1998. Z těch českých stojí za zmínku rozhodně FanFikce.cz.

Fanfiction může mít různé podoby. Jedná se zejména o nové povídky, ale příběhy mohou být ztvárněny i výtvarně. Této variantě se říká fanart.

Nabízí se otázka, kam se poděla autorská práva. Jak může někdo použít postavy vymyšlené někým jiným, zasadit je do nových příběhů a ještě si je drze publikovat na všem otevřené internetové síti? Tyto příběhy obvykle nejsou považovány za porušování autorských práv, pokud jde o neziskovou činnost a vytváření nových děl, nikoli plagiátů. Naopak svědčí o popularitě autora a jeho díla.

Příběhy se na nás valí ze všech stran

Transmediální vyprávění definuje americký mediální teoretik Henry Jenkins jako proces, při kterém se jednotlivé prvky příběhu rozptýlí do různých kanálů. To znamená, že se námět a postavy jednoho příběhu objevují v různých médiích (kniha, komiks, film, počítačová hra apod.). Důležité je, aby další příběhy ten původní nějakým způsobem rozšířily. Mnohdy pak dochází k tomu, že už není jasné, který příběh je ten „skutečný“ (typickým příkladem jsou Star Wars, několikrát zfilmovaný příběh, knihy, počítačové hry).

Vydání 2008
Vydání 2010
V případě transportu příběhu mezi knihou a filmovým zpracováním šlo v minulosti zejména o směr z knihy na filmová plátna. Dodnes tomu tak bývá zejména u klasických a opakovaně zfilmovávaných příběhů a občas i u současných autorů (v poslední době zejména J. K. Rowling, Dan Brown nebo z českých Michal Viewegh), ale častější bývá opačný postup: nejprve film a poté kniha. Jednoznačně se jedná o marketingový tah. Plakát dole u eskalátorů v metru hlásí, že od příštího týdne uvidíme v kinech nový film. Než vyjedeme nahoru, dozvíme se na dalším, že vyšla i kniha s tímto názvem. Ta má navíc obvykle stejný obal jako plakát a později DVD, což ji prodá jistě lépe, než když je film natočen podle knihy, která kvůli němu není vydána znovu. Dovolím si jako příklad opět použít české prostředí a již zmíněného Michala Viewegha. Ten v roce 2008 vydal knihu Román pro muže. O dva roky později po natočení stejnojmenného filmu byla kniha vydána znovu, tentokrát s obálkou totožnou s filmovým plakátem a obalem DVD.

Film
PC hra
Další častou cestou příběhu je trasa kniha – počítačová hra nebo film – počítačová hra. Opět se tu objevuje Harry Potter, jehož potenciál se tak zdá být skutečně nevyčerpatelný, nebo třeba Star Trek, Far Cry, Matrix, Tomb Raider a mnohé další. Zdaleka se už ale nejedná pouze o „kvalitní“ prodávané pc hry, ve kterých se postavy dostupné z jiných kanálů objevují. Mnohé můžeme vidět na serverech online her – například Superhry.cz. Zatímco v propracovaných hrách se tvůrci snaží, aby byly reálné, ve flashových hrách se pohybují spíše karikatury postav. I ty ale dokážou přilákat své hráče.

Komiks
Film
Zvláštním typem je oživení kreslené postavy v hraném filmu. Mezi takové patří zejména komiksové postavy Spiderman a Batman, z českého prostředí můžeme jmenovat oživlé postavičky Macha a Šebestovou.



Výhodou je, že pro pochopení příběhu nemusíme obvykle znát všechny varianty. Pochopíme film, aniž bychom četli knihu, pobaví nás komiks, i když jsme se nedostali ke zhlédnutí seriálu. Skalní fanoušci se sice snaží sehnat všechny dostupné verze, ale běžný konzument se spokojí s výběrem a není nijak omezován neznalostí ostatního.

Zajímavé je, že přestože je původní funkcí rozšiřování příběhu přilákat uživatele k více kanálům, může mít jejich snaha i vedlejší účinek. Obzvlášť na cestě film – kniha může být čtenář/divák naopak zklamaný. Film bývá často jen zkrácenou verzí a může postrádat prvky, které čtenáře/diváka v knize zaujaly, a podobně samozřejmě i naopak.

Transmediální útok na děti

Na závěr bych se ráda zaměřila na transmediální vyprávění dětských příběhů, které jsou podle mého názoru snadným terčem tohoto konceptu. Krásným příkladem je čtveřice Fifinka, Myšpulín, Pinďa a Bobík, která provází již několik generací dětí. Čtyřlístek se objevil v roce 1969 v komiksových sešitech. Od té doby prošel různými médii. Pravidelně vycházející časopis, mnoho knížek, CD, vlastní internetové stránky, počítačová hra a konečně také vlastní film. Kromě klasických médií stojí ale za zmínku také stolní hry, hrací karty, plyšové hračky, postavičky a další hračky a oblečení s motivy této partičky, které mají podobnou funkci – přilákat a docílit zisku.

Nudit se nebudeme

Jeden by nevěřil, jak může být jedno téma vděčné a téměř nevyčerpatelné. Ať už jde o fanoušky nebo zkušené tvůrce, všichni si dokážou v původních příbězích najít nitku, kterou lze odvíjet jiným směrem. Nemusíme tedy tesknit, když hrdina v našem oblíbeném filmu zemře. Pořád je tu naděje, že ho někdo oživí.



No comments:

Post a Comment