Augmentovaná realita: Chytrý meziprostor na hraně skutečnosti a virtuálního světa

Když si mediální teoretik Henry Jenkins v knize Convergence Culture stýskal, jak je těžké koupit obyčejný mobilní telefon jen pro telefonování, jistě tušil, že vylepšování této malé krabičky o další funkce bude rychle pokračovat. Vedle posílání textových zpráv či e-mailů, poslouchání hudby, pořizování fotografií, natáčení videa nebo sdílení obsahu na internetu je dnes možné pomocí chytrého telefonu nebo tabletu vytvářet například augmentovanou realitu. Tedy jakýsi mezistupeň mezi skutečností a virtuální realitou, kde si můžeme na jedno kliknutí na displeji číst informace o objektech, které nás obklopují.

Pro přehlednost rozdělme augmentovanou realitu do dvou typů podle toho, jak vzniká. Může být vytvářená pomocí geolokace, nebo na základě vizuálního podnětu, často speciální digitální vrstvy, která je součástí obrázku.

Virtuální průvodce stále po ruce

Augmentovaná realita vytvořená pomocí geolokace využívá GPS, elektronický kompas a další senzory zabudované v mobilním zařízení. V praxi to vypadá tak, že si stáhneme do mobilního telefonu speciální aplikaci (např. Layar, která funguje jak na operačním systému iOS, tak Androidu), kameru namíříme na předmět zájmu v našem okolí a na displeji se zobrazí informace, které ho popisují. 

Tato funkce je praktická například pro turisty, kteří se mohou dozvědět zajímavosti o historické památce nebo přírodním úkazu, před kterým právě stojí. Službu takového virtuálního průvodce nabízí například aplikace Wikitude, která však nepracuje jen na principu snímání reality, ale právě díky GPS a vestavěnému kompasu. GPS určí polohu a kompas světovou stranu, na kterou se uživatel dívá (respektive míří fotoaparátem).

Podobně se dá tento typ augmentované reality využít v navigačním softwaru (např. aplikace Breadcrumbz kombinuje fotografie, polohu a navigační informace). Některé programy promítají informace přímo na čelní sklo vozidla, ovšem v tomto případě je nutné zvážit poměr užitečnosti a bezpečnosti.

Pohyblivá reklama

Druhým typem je augmentovaná realita založená na vizuálním podnětu (visual-based AR). Díky senzorům zabudovaným v chytrém telefonu a aplikaci Layar je možné snímat speciální digitální vrstvu a „číst“ skryté informace.

Obzvlášť působivě to působí v reklamě. Jako příklad můžeme uvést kampaň automobilky Mini. Na reklamu (na papíře, nebo na obrazovce), namíříme chytrý telefon, oskenujeme ji aplikací a před očima se nám roztočí reklama 21. století. Můžeme sledovat videa, prohlížet si fotogalerie nebo si objednat zkušební jízdu novým Mini. Sami vyzkoušet si to můžete na následujícím obrázku (spusťte aplikaci Layar ve smartphonu nebo tabletu a namiřte na reklamu):

Podobně fungoval inzerát pro webkameru – poté, co jsme namířili inzerát na webkameru a podle instrukcí přešli na uvedenou stránku, na obrazovce se objevilo auto ve 3D.

Upovídané noviny

Augmentovaná realita koresponduje s fenoménem konvergence, která se vyznačuje sbližováním médií, jak technologickým, tak obsahovým. Jedno zařízení nabízí různá média (např. chytrý telefon) a obsah je distribuován na mnoha platformách (tisk, televize, rozhlas, tablety, chytré telefony).

Zároveň odpovídá konceptu aktivního publika, jehož členové jsou podle Jenkinse aktivní, dynamičtí, nestálí ve výběru, sociálně propojení, rádi zkoušejí nové technologie a dávají o sobě veřejně vědět.

Augmentovaná realita zinteraktivňuje statické stránky novin a časopisů a doplňuje je o digitální zážitek – díky aplikaci v chytrém telefonu si např. na papírových novinách můžeme přehrát video, které se váže k článku. V době raketového rozvoje online komunikace musí i printové tituly najít způsob, jak komunikovat se čtenáři novými způsoby. Augmentovaná realita jednoduše propojuje online a offline světy a přináší nové úrovně předchozí jednosměrné komunikace.

Skok padákem v přímém přenosu

Formou augmentované reality jsou i Google glass – speciální brýle, které snímají realitu a v pravém horním rohu ji doplňují o přídavné informace. Ovládají se pomocí hlasu a velmi snadno tedy můžeme fotit, natáčet video, vyhledávat na internetu, nechat se navigovat nebo své zážitky díky live streamu sdílet v reálném čase.

Žijeme už v budoucnosti?

Tendence k interaktivitě je zjevná, zůstává však otázkou, nakolik budou lidé ochotní kráčet obsahu naproti. Těžko si budou stahovat aplikaci na to, aby konzumovali reklamu, která se na ně už tak valí ze všech stran. Přitáhnout by je však mohlo využití augmentované reality v každodenním životě. Lákavá je představa společnosti Hidden Creative, která předpovídá, že budeme moct pomocí augmentované reality získávat přídavné informace o všech objektech kolem nás.

Namíříme mobil na oblohu a dozvíme se, jaké počasí bude za pár hodin. Stejně tak zjistíme, jaká je příští zastávka právě projíždějící tramvaje a jedním kliknutím si koupíme jízdenku. Až narazíme na muzeum, namíříme mobil na budovu a dozvíme se, jaké exponáty ukrývá. A podobně zjistíme, zda mají v hotelu naproti volný pokoj a rovnou si ho díky virtuální prohlídce budeme moct prohlédnout.

Zní to jako hudba budoucnosti, ale některé z těchto vymožeností už jsou běžně dostupné. Znamená to tedy, že v budoucnosti už žijeme. A můžeme jen předvídat, co nám technologický pokrok ještě přinese.