Monday, November 29, 2010

Nač si lámat hlavu

Hádanky, sudoku, osmisměrky, křížovky, zakódované obrázky, šifrované texty, hlavolamy - to vše a mnohé další krátí chvíle nejednomu z nás. Lidé se baví lámáním si hlav odedávna.
Předchůdcem kryptografie, jak se odborně nazývá šifrování, byla steganografie. Název pochází z řeckého steganós - schovaný a gráphein - psát. Zabývala se utajováním zpráv a zakrýváním komunikace. K této metodě patří například neviditelný inkoust. V patnáctém století se steganografií zabýval opat Johannes Trithemius, který o ní sepsal rozsáhlé dílo.
Slovo kryptografie pochází z řeckých slov kryptós - skrytý a gráphein - psát. Kryptografie zpočátku sloužila k šifrování různých dokumentů, až mnohem později si lidé začali šifry vytvářet pro svou zábavu. Pravděpodobně první šifrou, o které jsou zmínky, byla Scytale, používaná ve Spartě v 5. stol. před naším letopočtem. Princip metody spočíval v namotání pásky z látky, kůže, papyru nebo pergamenu na hůl tak, aby tvořila souvislou plochu. Na pásku se svisle po délce hole napsal text a ta se potom odmotaná odeslala příjemci. Příjemce musel použít hůl o stejném průměru a délce, aby mohl zprávu přečíst. Johannes Trithemius Také César a Kleopatra údajně používali ke své komunikaci substituční šifru, posunutí celého textu o tři písmena doprava.
K šifrování se používají často tabulky. V roce 1581 publikoval Johannes Trithemius tabulku nazvanou Tabula recta. V tabulce se nad sebou napsala 24x abeceda (v současné době se pro šifrování používá 26 znaků abecedy), posunutá vždy o jedno písmeno. První písmeno textu se šifrovalo prvním řádkem, druhé druhým atd., pokud počet písmen přesáhl 24, pokračovalo se opět od začátku. Další oblíbenou tabulkovou šifrou je Vignerova šifra, vymyšlená v roce 1553 Giovannim Battistou Belasem. Tabulka vychází z Tabuly recty, ale použití řádků závisí na určitém klíči.
Mezi nejznámější způsob šifrování patří abeceda zveřejněná v roce 1938 Samuelem Morsem, Samuel Morsetzv. Morseova abeceda. Morse použil abecedu pro svůj významný vynález - telegraf. S vynálezem telegrafu je spojen velký boom kryptografie. V první polovině dvacátého století bylo vyvinuto mnoho mechanických šifrovacích strojů. Stroje sloužily jak k šifrování, tak k dešifrování. Velké využití měly pro vojenské účely. Ve druhé světové válce například spojenci dešifrovali německé zprávy zašifrované pomocí stroje Enigma. V této době došlo k sestrojení prvních počítačů. Šifrování se používalo většinou pro tajné služby, vojenské a diplomatické účely. Postupem času začalo pronikat do dalších oborů, například do bankovnictví.
Pro zábavu lidem sloužily zpočátku zejména hádanky - ústně předávaná lidová slovesnost. Křížovka má poměrně krátkou historii, první křížovka byla publikována v New York World o Vánocích 1913. Autorem byl Arthur Wynne. V roce 1924 vyšla první kniha křížovek. V Čechách se za autorku první křížovky považuje Mlada Antošová, sestavila ji již v roce 1899. V tisku se ale česká křížovka objevila až v roce 1923, v časopise Beseda lidu. Křížovky zpočátku neměly žádné zákonitosti, slova mologo SČHKhla být v jakémkoli tvaru, často i zkomolená, a proto jejich luštění bylo někdy obtížné. Postupně se jejich příznivci začali sdružovat do svazů, které pro tvorbu křížovek stanovily pravidla, v České republice je to Svaz českých hádankářů a křížovkářů.
Dnes vychází mnoho časopisů zaměřených na křížovky a nejen na ně. V roce 1979 vymyslel Howard Garns hru sudoku, která si získala velkou oblibu v Japonsku. V současné době je oblíbená prakticky na celém světě. Mimo klasické sudoku existuje kniha Sudokumnoho jeho variant, například kakuro. Sudoku se objevuje v periodikách, dá se hrát on-line na internetu, jako hra se dá stáhnout do mobilu, vycházejí i celé knihy sudoku. Principy křížovek a jiných hříček se slovy, písmeny nebo čísly se uplatnily i v deskových hrách. Mezi nejznámější patří Scrabble, ale jsou i další hry, například Boggle, hra Tik tak bumAmos, jak slovní, tak číselný, Tik tak bum a další. Kromě sudoku se online na internetu dají najít stránky se zakódovanými obrázky, osmisměrkami a různými dalšími hlavolamy. Většina portálů s online hrami má sekci logické hry, například Super online hry. Hráč může hrát sám, s jinými hráči kdekoli na světě, často se hrají i ligy a existují žebříčky nejlepších hráčů. Na mnoho stránek je možné vkládat vlastní vytvořené rébusy.
V oblasti šifrování mají jeho příznivci velké možnosti. Mimo časopisy, které otiskují různé logické úlohy, jsou to již zmíněné internetové stránky s hrami online, PC hry, hry do mobilů, stránky, kde jsou popsány principy šifer, např. stránka s názvem Šifrování; pro náročnější tady jsou šifrovací hry. logo TmouMezi nejznámější a nejnáročnější patří brněnská Tmou a pražská Bedna. Pro začátečníky je vhodná Hradecká Sova. Tyto hry jsou obvykle noční. Tří až pětičlenné týmy procházejí trasou po různém počtu stanovišť. Polohu dalšího stanoviště vždy dá vyřešená šifra. Místa jsou zakódována do morseovky, Braillova písma, používají se různé formy transpozice, binární soustava, římské číslice... Nápadů je nepřeberně. Na počátku hry jsou šifry obvykle jednodušší, před cílem už bývají velmi obtížné. Pravdou je, že do cíle se v nejnáročnějších soutěžích dostane jen pár týmů. Například na poslední Tmou prošlo celou hrou až do cíle pouhých 11 z 241 týmů. Hry mají přesná pravidla, základy jsou pro všechny hry stejné. Mezi šifraři, jak si hráči říkají, vznikají výrazy, které používají, například „haluzení“ je výraz pro nečestný způsob, kdy tým šifru nevyřeší, ale na další stanoviště dojde v závěsu za jiným týmem, dalším příkladem může být výraz „zákys“, což je označení pro delší dobu strávenou na jednom stanovišti. Není výjimkou, že tým zůstane bezradně viset na jedné šifře čtyři hodiny a pak najednou nápad přijde. Hra je náročná jak na myšlení, tak na fyzickou kondici. Poměrně výstižný je název jednoho z týmů - Albert Stallone.
První ročníky šifrovacích her měly na internetu jen stručné informace. Dnes mají obsáhlé stránky, na kterých se uveřejňují výsledky, šifry již proběhlých ročníků, fotogalerie, na stránkách probíhají kvalifikace do soutěže. Publikují se tu reportáže jednotlivých týmů o dojmech ze hry a probíhají zde vášnivé debaty v diskusním fóru. Hráči si zde mimo jiné radí, jakým způsobem řešit různé šifry. Existují šifrovací hry, které jsou hrané kompletně přes internet. Mohou se odehrávat v jednom odpoledni a večeru, například Sendvič, nebo hra může probíhat delší dobu, např. Lamí stezkou. Týmy mívají svá loga, vlajky, trika a jiné pomůcky, které dávají jasně najevo, kdo ke komu patří. Mívají také své webové stránky. Nlogo Chlýftýma nich jsou často fotografie z akcí, informace o členech, o výsledcích na hrách a také různé rady a pomůcky, které týmy vytvoří a dají k dispozici ostatním týmům. Populární pomůcka, kterou používá mnoho týmů, je tzv. Chlýftýmácká, vytvořená jedním z nejlepších týmů - Chlýftýmem. Na stránky občas týmy dávají šifry, které samy vytvořily.
Webové stránky zabývající se šifrováním čím dál častěji obsahují videa. Například týmy, které se nekvalifikovaly na letošní Tmou, mohly poslat osobně natočené video, které jim do hry mohlo pomoci. Objevilo se mnoho opravdu vtipných příspěvků. Také šifry už nemusí být jen na papíře. Při kvalifikaci nebo hře po internetu mohou hráči narazit i na videošifru.


Kryptogramy od neviditelného inkoustu a hůlek s pergamenem ušly dlouhou cestu. Slouží k bezpečnostním záležitostem i k zábavě. Je možno je luštit i vytvářet a k dispozici jsou v mnoha formách, ústním podáním počínaje, přes tisk až po video. Pokud jsme soutěživí, díky internetu můžeme soupeře najít po celém světě, mnoho hříček totiž nepotřebuje k vyřešení žádný jazyk, jen ten šifrařský.
Šifra ze hry Bedna
šifra

1 comment: